Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové.

Já jsem zde k bodu 1 schváleného programu 50. mimořádné schůze vystoupil již minulý týden. Jenom připomenu, že jsem zde zmiňoval několik oblastí, které si myslím, že zaslouží komentář, k té první vlně koronavirové krize v naší zemi.

Hovořil jsem zde o tom, že jsme v té první fázi, v těch prvních týdnech, jako zástupci opozice podpořili karanténní a bariérová opatření, která vláda v souvislosti s nákazou COVID-19 v naší zemi zavedla. Také jsme měli podle mého názoru velmi vstřícný přístup k té krizové legislativě, kterou jsme zde ve velkém spěchu - a bylo to potřebné, aby to bylo co nejrychleji - schvalovali. Tady musím navázat ještě na kolegu Ivana Bartoše, který zmiňoval, že opozice zde přicházela se spoustou konstruktivních pozměňovacích návrhů, na které ale vláda z větší části neslyšela. Pak ale s některými z nich sama přišla, když jsme tady některé ty zákony takzvaně opravovali, tak v té druhé fázi část našich návrhů bylo použito ze strany vlády. Samozřejmě důležité je, že ty změny nakonec byly schváleny, ale nemyslím si, že to vždycky bylo úplně košer. Jako jako zástupci opozice jsme se také zapojili do fungování ústředního krizového štábu, dostali jsme tu možnost a musím říci, že i na půdě ústředního krizového štábu jsme nehráli nějaké politické hrátky. Snažili jsme se tam chodit s náměty a připomínkami z praxe a snažili jsme se věcně diskutovat o problémech, které v těch postupujících týdnech boje s nákazou COVID-19 přicházely.

Minulý týden jsem se také zmínil o problémech s nákupy a distribucí ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu. Tomu se bude dneska ještě věnovat bod tři a já se ještě k tomu krátce vyjádřím na závěr svého vystoupení. Jedním z problémů, které jsem tady také zmiňoval, a který si myslím, že zaslouží komentář, a taky už to tady zaznělo, byly problémy s testováním. Všichni víme, že na začátku to bylo všechno chaotické, a to nikomu nevyčítám, protože skutečně PCR testování na COVID-19, na to jsme nebyli úplně připraveni, ale byla zde aktivita soukromých laboratoří, byla zde aktivita akademických pracovišť, která velmi rychle zareagovala na danou situaci, a jak personálně, tak finančně je to stálo nemalé úsilí. A my jsme opakovaně zmiňovali i na ústředním krizovém štábu, proč stát tu jejich kapacitu dostatečně nevyužívá v situaci, kdy jsme potřebovali testovat v sociálních službách, kdy jsme potřebovali testovat v některých regionech ve zvýšené míře, tak tato pracoviště, která měla denní kapacitu 3,5 tisíce vzorků PCR testů, tak byla využita třeba jenom: 400-800 vzorků se k nim dostávalo. A to si myslím, že není úplně správně. A to si myslím, že by mělo být poučením pro tu případnou příští vlnu, kterou si nikdo nepřejeme, ale která může nastat. A nevíme, jestli nastane, v jakém čase nastane, v jaké síle nastane. A myslím si, že směrem k těmto laboratořím bychom měli být spíš velmi vstřícní, protože skutečně jejich kapacity můžeme potřebovat, a ukázalo se, že byly poměrně operativní i v tom, jak byly schopny velmi rychle se připravit a v podstatě zavzít do toho systému testování.