Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Před posledními parlamentními volbami jsme slyšeli z ústa mnoha představitelů hnutí ANO 2011 různé výkřiky o tom, že jsou novým subjektem, který naše politická scéna ještě nezažila. Říkali, že nejsou stranou, ale hnutím nespokojených občanů, hnutím, které změní poměry v České republice, přinese dobrou zprávu u Věcí veřejných, ušetří veřejné peníze a, konečně, nastolí spravedlivou vládu a řád.

Na předvolebních mítincích se občané dozvídali, že hnutí ANO změní politiku, protože nepřináší tradiční střet levicových a pravicových hodnot, ale politiku pro všechny. Očekávali jsme ty razantní změny k lepšímu, které mělo nové politické koště přinést. První plody práce vidíme již po dvou letech. Ministr financí Andrej Babiš představil další deficitní rozpočet. Koalice tvořené hnutím ANO padly již v několika městech a v médiích se začalo konečně otevřeně mluvit o tom, kteří že čestní a morální lidé toto hnutí řídí, Prahu nevyjímaje.

V říjnu roku 2014 ministr financí Andrej Babiš, bojovník proti pravolevému vnímání světa, řekl, že se nám tu profilují dvě strany. Jedna levicová, Česká strana sociálně demokratická, a jedna pravicová se sociálním cítěním. A to jsme my, tedy hnutí ANO.

Ještě před tím ale ministr Babiš stihl představit veřejnosti na panelové diskusi svůj excelentní nápad - elektronickou evidenci tržeb. Tímto krokem dostala pravicová politika se sociálním cítěním nový rozměr. Od představitelů pravicové politiky veřejnost očekává minimalizaci státních zásahů, rovnost příležitostí, zdůrazňování odpovědnosti a svobody jednotlivce, důsledné oddělení státu a společnosti, včetně liberálního přístupu k trhům. Všechny tyto principy pravicové hnutí ANO porušuje.