Demokracie není garantem správného řízení věcí veřejných, není také zárukou, že ve veřejném prostoru vždy zvítězí ta nejpravdivější pravda, že o všechny bude postaráno, všichni budou správně ohodnoceni a všichni po zásluze potrestáni. A jelikož jsme lidé s chybami, i v demokracii se chyby najdou.

Nebezpečně je zde připravován základ či půda pro další totalitní vládu v naší historii. Nemusí to být ta dnešní či příští, avšak míra regulací, sledování, sběru informací, přerozdělování a víra v dobrodiní politiků nepřinese nic jiného než prostor pro rychlý převrat, tak jako se nejen nám v historii již stalo.

Nevzdávejme se lehkomyslně naší suverenity a samostatnosti, za které naši předci bojovali a umírali. Braňme republikánské zřízení, parlamentní demokracii založenou na dělbě moci a její kontrole a odpovědnosti voličů, nepreferujme lidská práva, ale bojujme za naše občanská práva. Uvědomme si, že by bylo pouze začátkem konce nechat „ministerstvo pravdy“ cenzurovat internet a potlačovat tak svobodu slova za cílem ochránit nás před jakousi uměle vytvořenou informační válkou, jež není nic jiného než výměna názorů. Na druhé straně se však nenechme zmást vyvolávání veřejnoprávních médií o nemožnosti jejich privatizace z důvodu ohrožení svobody a demokracie.

Demokracie, svoboda jednotlivce a jeho občanských práv, soukromé vlastnictví, volný trh a kapitalismus jsou těmi, jež bychom měli bránit.

Do dnešní situace jsme se dostali tím, že k těmto slovům jsme začali dávat změkčující či diskreditující přívlastky. Domnívali jsme se, že s lety 1989-1991 ke změně došlo a že byla provedena navždy. To jsme se však mýlili. Navíc došlo nejen s novými generacemi a Schengenským prostorem k jistému posunu světovosti. Vše zahraniční je to pozitivní, to domácí je negativní, řekli jsme si. Začali jsme slepě kopírovat životní styly západních zemí, především pak jejich zákony a nařízení. Když oni to tam mají, tak my také. Ve velkém je preferováno mylné pochopení svobody vyjádřené rovnicí „cestování = svoboda“. Přestali jsme bránit náš stát, jehož jsme součástí. Mysleme nejen v tento den na naši státnost s hrdostí.