Stačí si vzpomenout, na Babišovu nedávnou odpověď na redaktorovu otázku, zda má raději vůni třešní (Stačilo s KSČM) nebo benzínu (Motoristé). Levice byla z odpovědi značně zklamána. Po Babišově záměru spolupráce hnutí ANO s pravicovými Motoristy a jeho spojování s krajně pravicovými silami v Evropském parlamentu se tato rozporuplnost stává nejen problematickou, ale i neudržitelnou. 

Dědictví levicové spolupráce

Hnutí ANO získalo svou popularitu zejména v období, kdy vládlo v koalici s ČSSD a bylo tolerováno KSČM. Toto období Babiš systematicky využíval k budování svého obrazu jako ochránce „obyčejných lidí“ – seniorů, zaměstnanců, malých podnikatelů či rodičů. Do značné míry to mělo své dobré zdůvodnění, přestože Babišův příklon k levicovým tématům byl vynucený komunisty a sociálními demokraty, kteří byli nezbytní pro udržení levostředové vlády. 

Sociální opatření jako zvyšování důchodů, podpora studentů, investice do zdravotnictví nebo rodinné podpory rezonovala s tradičním levicovým elektorátem, který v ANO začal vidět alternativu k oslabující sociální demokracii, jež se stále více stávala „oranžovou TOPkou“. Tato identita se udržuje i v současné rétorice – Babiš nadále mluví jazykem empatie, solidarity a obrany české ekonomiky, ačkoli reálné kroky hnutí se od této linie významně vzdalují.