Klán (KSČM): Registr smluv a neziskovky

06.03.2017 4:32 | Zprávy

Článek analyzuje vztah státních podniků, které mají být v registru smluv a neziskových organizací, které v regsitru smluv jakožto příjemci veřejných peněz být nemají.

Klán (KSČM): Registr smluv a neziskovky
Foto: janklan.cz
Popisek: Jan Klán, poslanec KSČM za Středočeský kraj

Registr smluv. Neustále skloňované sousloví. Prý má naši republiku zbavit korupce a co nejvíce ji snížit. Jenže je tomu tak skutečně? V tomto článku Vám ukáži, proč na registru smluv trvají neziskové organizace a také jejich donátoři v podobě soukromého kapitálu.

Od samého začátku byl (a stále je) registr smluv kontroverzní téma. Jedni tvrdí, že je to protikorupční zákon a jeho kritici, kam se řadím i já, tvrdí, že se jedná o dílčí nástroj pro kontrolu nakládání s veřejnými prostředky. Kde je tedy zakopaný pes? Je zakopán pěkně hluboko, a pokud někdo nenahlédne hluboko, tak neprozře. Registr smluv je totiž kontrola po ukončení dané akce. V tomto případě po uzavření smlouvy. Vy po zveřejnění nic nezměníte. Budete jen koukat na uzavřenou smlouvu. Neustále se tvrdí, že v registru smluv mají být státní podniky. Ptám se, proč tomu tak má být? Státní podniky jsou z velké části takové podniky, které obchodují na trhu. Z toho plyne, že vydělávají zisk, který je posléze příjmem státního (obecního, krajského) rozpočtu. Takže nejsou příjemci státních peněz z dotací, jak je prezentováno podporovateli registru smluv. Zde je jasný rozdíl: nejsou příjemci státních peněz. Na tomto místě se totiž naráží na národní podnik pivovar Budvar, který se stal jablkem sváru. Tento pivovar má roční zisk asi 3 miliardy korun, které odevzdává do státního rozpočtu. Proč by měl uveřejňovat smlouvy v registru smluv, když není příjemce veřejných peněz a ještě je vydělává? Protože soukromý kapitál zajímá s kým, a jak obchoduje.

Zásadnější otázkou však zůstává, proč v registru smluv chybí neziskové organizace? Ty nejsou příjemci dotací a veřejných peněz? Všichni víme, že jsou příjemci veřejných peněz a proto se z nich stal doslova zlatý důl. Přes tento „zlatý“ důl od roku 1990 proteklo tolik miliard, že se nám o tom ani nesnilo. Ptám se tedy znova, proč v registru smluv mají být státní podniky a nikoli neziskové organizace? Odpověď je nasnadě: nechtějí, aby někdo viděl, jak hospodaří a kam peníze přesně „tečou“. Naproti tomu právě neziskové organizace tlačí na stát, aby ukázal, jak hospodaří jeho podniky. Není to divné?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Zabýváte se ještě povolením eutanazie?

Dobrý den, pokud se nepletu, dřív jste chtěla otevřít téma uzákonění eutanazie. Usilujete o to ještě? A uniklo mi to, nebo se vlastně toto téma nezačalo v parlamentu nikdy pořádně projednávat? Prý se ale teď toto téma otvírá v senátu. Myslíte, že je šance, že dojde na uzákonění nebo aspoň se jako po...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Udženija (ODS): Digitální technologie přinášejí žákům v Praze problémy

17:17 Udženija (ODS): Digitální technologie přinášejí žákům v Praze problémy

Více než polovina žáků 2. stupně základních a středních škol se potýká s problémy, způsobenými digit…