Slovo vykořisťování má v sobě několik konsekvencí. Ve své podstatě označuje něco špatného. V marxistické terminologii označuje vykořisťování člověka člověkem – kapitalista vykořisťuje dělníka. Postindustriální společnost však představuje i jiné typy vykořisťování, než jak je uvádí klasik Karel Marx. V globalizovaném kapitalismus se totiž vyskytují vykořisťovatelské elity, které ovládají jak politiku, tak i chod nadnárodních společností.
Například v USA nebo Velké Británii existuje propletenec mezi bankéři a samotnými politiky. Bankéři v tomto případě hojně podporují kandidující politiky a politici zpětně pomáhají bankéřům, když se dostanou do problémů. Podle nevládní organizace Center for Responsive Politics přispěl finanční sektor na prezidentskou kampaň v USA více než 140 miliony dolarů. Bankovní elita narostla do obludných rozměrů, a pokud by nastal její kolaps, tak by to znamenalo zcela jistě ekonomickou krizi. To se ukázalo v roce 2008, kdy krachem banky Lehman Brothers v USA začala finanční krize.
Mezi vykořisťovatelské elity můžeme zařadit částečně i veřejný sektor
Představa, že by nastala ještě hlubší krize je odstrašující. Jelikož se právě finanční sektor potácel na okraji propasti, tak společnosti a politikům nezbývalo nic jiného, než se zabývat problémy a záchranou tohoto sektoru. Mezi vykořisťovatelské elity můžeme krom bankéřů zařadit částečně i veřejný sektor. Podle časopisu The Economist je případem vykořisťování veřejným sektorem nejvíce postiženo Řecko, ale do doby přijetí zákona o státní službě byla tímto fenoménem postižena i Česká republika.
O co jde? Jde o dosazování různých kamarádů na posty ve státní správě. Právě tyto pozice se staly hodně výnosnými posty. V našich podmínkách k tomu můžeme přidat fenomén zlatých padáků. Naproti tomu například ve Velké Británii si pro změnu úředníci vymohli důchody, o kterých si například soukromý sektor může nechat jen zdát. Stejně tak klasicky pracující lidé. Samozřejmě, že nemůžeme do jednoho pytle házet všechny úředníky. Nicméně je jasné, že se tyto přehmaty, které hraničí s určitým typem moderního vykořisťování skutečně děly a někde stále dějí.
Růst USA byl způsoben odlivem kapitálu z jiných zemí
Dalším kandidátem na pozici vykořisťovatelské elity jsou některé státy a to předně USA. Někteří kritici tvrdí, že sem lze zařadit i Čínu. K tomu však dodávám, že v Číně se za posledních 10 let rozmohl průmysl a pomohl tak k nárůstu reálných mezd o více jak 150 %. Naproti tomu v USA příjmy za posledních 40 let stagnovaly a to i přes ekonomický růst. Zde si musíme říci, že tento růst USA byl způsoben odlivem kapitálu z jiných zemí, kde mají USA své korporace. To je nejmodernější typ vykořisťování, kdy stát vykořisťuje stát pomocí kolonizace svými nadnárodními společnostmi.
Příkladem nám mohou být nadnárodní společnosti, které vlastní supermarkety. Sami se podívejte na to, jak tyto supermarkety často ničí místní prodejce a ovládají tak trh. Značná část jejich zisku poté putuje k matkám, které ve velké většině leží mimo Evropu. V tomto případě by proti tomuto vykořisťování měl zasáhnout národní stát, aby část zisku zůstávala v dané zemi, kde nadnárodní společnosti mají své pobočky.
Propletenec finančního sektoru a politiky
Z výše nastíněných nových „vykořisťovatelských“ elit jsou nejvíce nebezpečné první a poslední. Tedy propletenec finančního sektoru a politiky – zejména v USA a dalších státech. Poté je to poslední varianta, tedy vykořisťování státu státem pomocí kolonizace korporacemi. Všechny tyto věci směřují stále k větší příjmové nerovnosti a to jak mezi lidmi, tak i samotnými státy. Nad těmito věcmi je nutné se zamýšlet a předkládat řešení v podobě regulací a v době chaosu nastartovat nový systém, který utáhne globálnímu kapitalismu a vykořisťovatelským elitám uzdu.
Psali jsme:
autor: KSČM
