Dovolím si úvahu z pozice vedoucího Správy CHKO Český ráj a člověka odpovědného za zpracování a schválení „Adaptační strategie na změnu klimatu České republiky“, prakticky řešícího dennodenní otázky ochrany naší nejstarší chráněné krajinné oblasti a nepochybně jednoho z nejkrásnějších a nejcennějších území v ČR.

Proč „Mokré sucho“?

O suchu jsme v minulých letech slyšeli ze všech stran - od roku 2015 čelíme jednomu z největších suchých období od počátku jeho sledování, a přitom v červnu letošního roku napršelo až 200 litrů vody na 1 metr čtvereční, půdní sucho vymizelo, studny se pomalu začínají plnit vodou...

Zaznívají názory, že strašení suchem je pouhá proklamace a politické téma sloužící ke zviditelnění různých „odborníků“, zároveň se zdá, že se problém týká jen zemědělců a „venkovanů“ žijících mimo dosah nevysychajících obecních vodovodů.

Nepleťme se - všechny uvedené situace jsou nezpochybnitelným projevem změny klimatu, která je umocňována činností člověka. Je vysoce pravděpodobné, že extrémy budou v průběhu příštích let a desetiletí čím dál častější a ničivější - sucho, vedra, bleskové povodně, požáry. Jejich dopady pocítí celá populace, od problémů se zásobováním vodou, přes nutnou změnu struktury zemědělství až po vzrůstající škody na zdraví a majetku.

Jak jsme na tom v našem kraji?

Velkou část území Libereckého kraje tvoří pohoří a pahorkatiny a proto bychom mohli mít dojem, že vody a srážek musí být u nás dost. Ve skutečnosti patří náš kraj mezi oblasti nejvíce zasažené suchem - i přes letošní vydatné červnové deště je například Českolipsko ohroženo suchem více, než jižní Morava.