Nad touto nabídkou se pozastavil i jeden z iniciátorů petice, která na jaře stála na počátku občanské iniciativy upozorňující na negativní důsledky rozšíření těžby. „My v petici nežádali peníze, my chtěli nápravu věcí,“ uvedl zastupitel městyse Malšice Pavel Klíma, místopředseda krajské TOP 09.
Rozšířením těžby by došlo k tomu, že by se těžební prostor za domy obyvatel Maršova a Obory rozrostl z šesti na čtyřicet devět hektarů, až by obě osady spojil kráter, a těžaři by na místě zůstali namísto 11 let dalších 19 let a přitom vytěžili 2071 kilotun nerostu. To by také znamenalo dodatečných 140 tisíc přejezdů nákladních aut po nedávno opravených krajských komunikacích. A také hrozbu pro kvalitu spodní vody. Že by se zamýšlené rozšíření těžby negativně podepsalo na životním prostředí, dokazuje i posudek, jehož vypracování si zadali krajští radní.
Plány Keramostu proto odmítají nejen signatáři petice, kterou jich na jaře podepsalo 365, ale i občané, kteří hlasovali v anketě vypsané přímo úřadem městyse. Přesto se zástupci Malšic ani petiční inciativy nebránili jednání s těžaři. Došla jim ale trpělivost. „Celé léto a podzim jsme s firmou jednali, do roku 2027 to ještě vydržíme, ale teď Keramostu napíšeme, že dál již ne," dodává zastupitel Pavel Klíma. S jeho postojem se ztotožňují i všichni ostatní zastupitelé.
Keramost podle Pavla Klímy ukazuje, že kočkolit je důležitější než jihočeská krajina. Chová se totiž k prostředí velmi neprofesionálně. „Pokud by totiž dosavadní těžební činnost nezatěžovala okolní vesnice, nikdo by jim asi problémy nedělal. Ani přes půlroční jednání se chování těžařů nijak nezlepšilo. Dál kamiony parkují na silnici, dál kloužeme po bentonitu ještě půl kilometru od výjezdu z důlního prostoru, dál kamiony projíždí Oborou atd.,“ upozorňuje Pavel Klíma.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
