Tyto komunikace jsou majetkem kraje a propojují většinu měst a obcí na jeho území. Silnice v blízkém okolí Prahy jsou navíc neúměrně zatíženy nákladní a osobní dopravou. Některé nahrazují chybějící části pražského okruhu a jsou používány jako zkratky mezi dálnicemi, které paprskovitě směřují do Prahy ze všech stran republiky. Stav silnic druhé a třetí třídy je ale pro život ve Středočeském kraji zcela zásadní. V kraji nejsou velká města, ale naopak přes 1.000 obcí. Okolo Prahy je velká hustota obyvatel odkázaných na denní dojíždění. Velká část obyvatel středočeských obcí po krajských silnicích dojíždí do zaměstnání, a to často až do Prahy. Špatný stav silnic zhoršuje dopravní dostupnost obcí, prodlužuje dobu dojezdu veřejné i individuální dopravy i sanitek a hasičů. Má tedy také ekonomické důsledky. Zanedbané silnice jsou navíc nebezpečné. A bezpečnosti nepřispívá ani špatné využívání vodorovného značení, tedy čar na silnicích, které zlepšují orientaci řidiče na vozovce.

Uplynulé 4 roky bohužel neznamenaly zlepšení. Na vině je současný systém údržby krajských silnic, který k tomuto stavu přispívá. Hlavním problémem není jen nedostatek finančních prostředků, ale jejich nehospodárné vynakládání.  Údržba silnic je přenesena na externí dodavatele a správce komunikací nemá prakticky žádné vlastní kapacity, což neumožňuje včasné a účelné opravy krajských silnic. Chybí rychlé zjištění poruch vozovek a jejich odstranění, aby nedošlo k větším škodám a tím i k větším nákladům. Opravy jsou často prováděny teprve v okamžiku, kdy je ohrožena sjízdnost komunikace, a mnohdy nekvalitně. Důsledkem je krátká živostnost oprav. Jediným účinným prostředkem je potom v podstatě pouze celková výměna povrchu. Pak se ale situace opakuje. Stejný model je dobře vidět i na středočeských mostech. Dlužno dodat, že mosty nejsou výlučně středočeská bolest.