Normální bylo nežít na dluh, platit krytými penězi, studovat na školách bezplatně, mít děti v mladém věku, uzavírat manželství pouze mezi mužem a ženou, netolerovat drogy, chodit na vojnu, potírat lichvu, mít právo na práci, mluvit v rozhlase a televizi spisovnou češtinou, být hrdý na svou zem, neplatit zahraničním firmám za vodu z vodovodu, neplatit u doktora, nezpochybňovat Německo jako iniciátora 2. světové války.

Mohl bych tu uvést další příklady, ale není to nutné. Všichni musíme cítit, že na dnešní době je něco špatně. Odráží se to také na tom, že nyní většina lidí nežije pro budoucnost, ale snaží se prachsprostě přežít do dalšího dne. Jako společnost tu netvoříme pro další pokolení, ale žijeme pro současnost. Dokonce ještě další generace zadlužujeme a užíráme jim tím vlastní budoucnost a svobodu. Zadlužený člověk stejně jako zadlužený národ nebo stát není svobodný. To by mělo zaznít na dnešních "oslavách" především. Protože tito Kocábové, Klausové a Kočárníkové, kteří dnes slaví, převzali Československo bez jediného dluhu. Náš stát pak rozdělili, rozprodali a zadlužili. Co tedy dnes slavíme?