Proč asi? No, při obratu 15 mld eur ve vzájemném obchodu EU-Irán za rok 17 a ve značné závislosti na íránské ropě a plynu, se trocha zdrženlivosti vždycky vyplatí! Nezapomínejme také na celkovou finanční situace EU, která má opravdu daleko k jakémukoliv optimismu.

Pro pobavení jen uvádím, že díky všem možným omezením obchodní obrat ČR s Íránem, který do roku 1989 přesahoval 500 mil.USD, v posledních 20 letech zřídka přesáhl  zřídka kdy 100 mil. USD. Naše zákazníky postupně přebírají konkurenti z ostatních zemí EU, zatímco nás plácají po ramenou, jací jsme správní bojovníci za lidská práva v Íránu s tím, že by  rádi věděli, komu jsme dodávali ty obráběčky (textilní stroje, kompresory, generátory, traktory, lovecké zbraně, sklo, porcelán, atd atd……) s tím, že by to rádi vzali za nás.

Takže vztah k Iránu určuje mj. i  obchodní obrat, 15 mld. Eur obratu EU vs. 97 mil.USD obratu s ČR  za rok 2017.

Základem českých úvah o Iránu ale musí být primárně rozumové hledisko, jaký Írán vlastně chceme a proč?

O co jde?