Děkuji, paní předsedající. Stav legislativní nouze, dámy a pánové.

Návrh novely pandemického zákona má být projednávám ve stavu legislativní nouze podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Ovšem tento institut legislativní nouze lze použít pouze v případě, cituji: mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo když státu hrozí značné hospodářské škody. Přijde mi to až paradoxní, že ten zákon, vlastně tyto vysoké národohospodářské škody přináší, přináší omezení svobod a v podstatě přináší i omezení některých bezpečností jako potravinové a podobně, protože zásobování potravinami v momentě, kdy lidi nemůžou nakupovat a nemůžou do práce, tak samozřejmě má svoje problémy.

Takže dochází k takovému paradoxu, že ten stav legislativní nouze, který by měl zabránit těmto škodám, je vlastně sám způsobuje. Navíc splnění těchto podmínek musí vláda dostatečně prokázat, jak vyplývá i z bohaté judikatury našeho ústavního soudnictví. Vláda ovšem tento svůj požadavek na zrychlené legislativní řízení nikterak neprokázala. Ale to nebránilo předsedkyni Sněmovny paní Pekarové Adamové v tom, aby stav legislativní nouze vyhlásila. Osobně si myslím, že to je naprosto arogantní neúcta k Ústavě a zákonům. Je navíc základním principem demokratického právního státu i principem dělby demokratické moci, aby zákonodárná moc přijímala zákony standardním legislativním procesem s dostatečným prostorem na parlamentní diskusi a kontrolu. Porušení tohoto procesu je pak nepřijatelným zásahem do samotných základů parlamentní demokracie.