V současnosti probíhá zároveň mnoho pozoruhodných jevů. Média se je ovšem snaží prezentovat odděleně. Jaký obraz ale dostaneme, když se na dění v Evropě, v národních státech a v rodinách podíváme tentokrát nikoliv analyticky, ale naopak synteticky a z nadhledu? Zjistíme, že zdánlivě nesouvisející jevy do sebe začnou zapadat a vzájemné vazby začnou být zřejmější. Zkusme namátkou zmínit hlavní jevy, které probíhají v současné Evropě:

1. Zejména odporná je snaha o přepsání průběhu a výsledků druhé světové války. Relativizují se německá zvěrstva a desítky milionů mrtvých bez ohledu na to, že stále ještě žijí pamětníci. Objektivní historické skutečnosti jsou zároveň ignorovány. Tomu jsou podřízeny i systémy výuky našich dětí na základních, středních i vysokých školách. Projevuje se tendence k omlouvání až adoraci jednotlivých válečných nacistických zločinců a bagatelizace jejich válečných zločinů a utrpení obětí.

2. V masmédiích probíhá ohlupující propaganda multikulturalismu, politické korektnosti a propagace rozbití tradičních rodinných i národních vazeb.

3. Je patrná snaha o bezohledné a silové prosazení nepřizpůsobitelné imigrace do evropských národních států, což se dokonce týká i těch, které ji nepodporují a ani nechtějí, a to bez ohledu na vůli jejich národů. Vidíme nezměrnou aroganci euroelit a jejich přezíravost k původním národům Evropy a k demokracii jako takové. Pozoruhodná je i nepochopitelná (ale související) velkorysost bezpečnostních orgánů ke zločinnosti, páchané imigranty.

4. V běhu je propagace požitkářství a hypersexualizace společnosti, homosexuality a jiných podivnosexualit, a to navzdory odmítání a znechucení konzervativních občanů.