Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dobrý večer, podvečer. Dovolte i mně krátce se vyjádřit k návrhu usnesení o působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany na území členských států Evropské unie, Iráku, Kuvajtu a srbském Kosovu do roku 2024 a s výhledem na rok 2025 a také na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie na území České republiky do roku 2023. 

Stanovisko hnutí SPD k oběma věcným a obsahovým částem návrhu tohoto usnesení, jak už naznačil můj předřečník kolega Vích, je negativní, odmítavé. Považujeme obecně výcvik našich vojáků formou účasti v misích za důležitý, ale neměl by být v rámci činnosti naší armády dominantní, na úkor zajištění jejího základního úkolu, což je obrana území a obyvatel České republiky. Problematická je dále i samotná účast příslušníků naší armády a cizích ozbrojených sil vůbec v některých státech a regionech. Klasickým příkladem byl například Afghánistán, kde mnohaletá přítomnost cizích vojsk včetně našeho skončila naprostým fiaskem, a něco podobného platí i o Iráku, kam chce naše armáda znova vojáky vyslat a kde celá ta situace nikam nevede. Ten region znám. Vím, o čem mluvím. Celá irácká operace vedená Spojenými státy skončila v Iráku opět neblaze desítkami tisíc mrtvých civilistů, faktickým rozdělením země na etnické anebo náboženské enklávy a hlavně vznikem tzv. Islámského státu se všemi jeho hrůznými smrtícími aktivitami v teritoriu Blízkého východu, zdaleka nejenom v Iráku. Víte dobře, že enkláva Idlíb podle informací, které mám, dosud skrývá zhruba 100 tisíc příslušníků Daeš. A je docela zajímavá jejich situace a stanovisko právě velmocí tady k tomu, které v podstatě je chrání před tím, aby je zničila syrská armáda.

Důsledkem irácké operace je i dlouholetá masová ilegální migrace do Evropy. V současné době je v Iráku hyperaktivní Turecko, které zde vojensky operuje, bombarduje jeho území a prezident Erdogan docela reálně pohrozil i pozemní operací, invazí do této země bez toho, že by se k tomu jakkoliv ozval tzv. demokratický Západ. Takže dělat stafáž tomuto vývoji nepovažujeme za roli hodnou české armády, naopak v současné době vojáky, kteří načerpali zkušenosti v zahraničních misích, potřebujeme zde, protože v souvislosti s ilegální migrací potřebujeme ostrahu hranic a tam právě zkušenosti našich vojáků z těchto misí se můžou velmi, velmi hodit.