Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já zde zopakuji možná některé věci, které už tady padly, včetně tedy těch poděkování, ale považuji za důležité zmínit znovu a podtrhnout.

K naplnění současné definice znásilnění je dnes potřeba donucení násilím, pohrůžkou násilí nebo zneužití bezbrannosti. A taková definice v podstatě reflektuje skoro výlučně jenom situace, které jsou založené na stereotypní představě o tom, jak takové znásilnění probíhá, a proto není dostatečná. Konkrétně si nejčastěji pod znásilněním stále mnoho lidí představuje, že oběť přepadne někdo cizí někde v temné uličce a násilím ji donutí k sexu, zatímco ona se tomu bušící pěstmi nebo kopající hlava nehlava brání. A takové situace se sice stávají, ale zdaleka ne tak často, jak bychom si mohli myslet. Taková definice pak nepokrývá velkou řadu situací, například situace, když se oběť nebrání, protože je paralyzovaná strachem. Takové případy se dějí až v 70 %. Dokonce za trestný čin znásilnění není dnes považovaná ani situace, kdy oběť jasně vysloví svůj nesouhlas verbálně, ale fyzicky se neodvažuje bránit, a pachatel i přes tento nesouhlas pokračuje. V současné definici sexuálních trestných činů není také dostatečně reflektováno to vztahové násilí. Takové oběti se často nebrání ne proto, že nemohou, ale protože ví, že to stejně nemá cenu, protože jim obrana v minulosti nepomohla, případně jejich situaci ještě zhoršila.

My se ale jako společnost vyvíjíme a tímto vývojem také prochází naše vnímání, co za znásilnění považujeme. To se pak odráží i v trestním zákoníku. Zmiňovala to přede mnou paní zpravodajka a já zkusím jít v minulosti ještě dál. Ještě v polovině minulého století totiž nebylo považováno za trestné, pokud ke znásilnění došlo mezi manželi. A teprve od roku 2001 považujeme za trestné, pokud znásilní žena muže. Právě proto je potřeba, abychom s dalším poznáním do trestního zákoníku reflektovali to, co na základě dat a odborných stanovisek víme dnes, a sice že velká část obětí, i přestože mají velký strach o svůj život, se při znásilnění fyzicky nebrání, prostě zamrznou, nejsou schopny se vůbec pohnout, což je naprosto přirozená reakce těla na ohrožení.