Istanbulskou úmluvu Česko podepsalo před šesti lety a je na čase konečně jednat. Co vůbec Istanbulská úmluva říká? Jasně odsuzuje domácí a sexuální násilí, znásilnění nebo nucené sňatky. Zkrátka stanovuje minimální standard pro postavení žen ve světě.Jeden by čekal, že zrovna pro Česko by neměl být žádný problém podobné praktiky jasně a hlasitě odsoudit. Jeden by snad i čekal, že takový postoj Česko zaujme s pýchou a hrdostí.
Váhání s ratifikací Úmluvy podrývá naši prozápadní orientaci. A už vůbec to nevysílá dobrý signál pro oběti domácího a sexuálního násilí.
Istanbulská úmluva od států vyžaduje lepší ochranu obětí a efektivní stíhání pachatelů. Podstatné je, aby se požadavky v úmluvě skutečně převedly do reálné praxe. To by například znamenalo zavedení více center pro oběti domácího násilí. Taková centra by měla být dostupná napříč republikou i v jednotlivých okresech. Podle statistik má totiž zkušenost s domácím či genderově podmíněným násilím každá třetí žena.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.




