Počkal jsem si v té rozpravě trpělivě, byl jsem řádně přihlášen a nereagoval jsem při faktických poznámkách. Teď jsem rád, že jsem to udělal. Poznamenal jsem si reakce některých svých předřečníků a dám vám, kolegyně a kolegové, několik otázek. Z nich bude zřejmý i můj názor k tomuto návrhu.

Pan poslanec Foldyna hovořil o tom, ptal se, jak pomůžeme těm děvčatům, které tam dělají za ty nízké mzdy, že je potřeba se o ně nějakým způsobem postarat. Pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, Jardo, ptám, jak jim pomůžeme tím, že nebudou pracovat o těch svátcích, že ty supermarkety zavřeme. Tomu nerozumím. Mají malé mzdy a my je nenecháme pracovat. Tak nerozumím tomu, jak jim můžeme pomoci. Určitě se teď nechci pouštět do detailů zákoníku práce, který kolega Zavadil zná určitě lépe než já. Víme, že je rozdíl mezi odměnou nebo vyrovnáním se se zaměstnancem za práci během svátků, za práci přesčas, jaký je limit přesčasů atd. atd. Do toho se nechci pouštět.

Paní poslankyně Semelová tady říkala a řada jejích kolegů z KSČM, pojďme těm lidem přidat, pojďme jim zajistit vyšší platy. Tak se opět ptám, kolegové, jak to chcete udělat. To jsou soukromé firmy. To nejsou státní firmy. My jim to nějak nařídíme? Nebo zdražíme zboží a zavedeme povinný příplatek ke zboží na práci zaměstnanců? To přece nejde.