S plánem na její přestěhování nesouhlasím, jelikož nelze garantovat stejnou kvalitu služeb po plánovaném přestěhování do KD REPRE. Například V současné knihovně může být značná část knih vystavena ve volném výběru, vážně se obávám, že kvůli nedostatku místa to v nových prostorách knihovny nebude možné. Už teď se hovoří o tom, že nemalá část knih bude umístěna ve skladišti pod budovou. Značná část prostor knihovny po přestěhování do Repre bude velmi pravděpodobně osvětlena jen umělý umělým osvětlením ze zářivek, zatímco v současné knihovně je naprostá většina prostor osvětlena denním světlem, v budově je rovněž velké množství prostor, které slouží pro přednášky, výuku dětí, kurzy pro dospělé a zájmové aktivity pro seniory, rovněž jsou zde výstavní sály, či nádherné atrium, sloužící k posezení, či k dětským hrám. V Repre velmi pravděpodobně nebude tolik místa a dost možná značná část těchto aktivit bude omezena.
Město navíc nepředstavilo žádnou ucelenou koncepci, jak budovu stávající knihovny po přestěhování knihovny využije. Vážně se obáváme, že budova nebude využívána a bude postupně chátrat.
Při sběru podpisů jsme se setkali s tím, že naprostá většina obyvatel Mostu o plánovaném stěhování knihovny do REPRE vůbec neví, navíc z té menšiny obyvatel, kteří o plánovaném stěhovaní věděli, se to převážná část dozvěděla až z článku v deníku Mostecka, který vyšel po posledním zastupitelstvu, kde jsem se na přestěhování zeptal. Většina lidí se tedy o přestěhování knihovny dozvěděla až v momentě, kdy je o přestěhování knihovny už téměř jistě rozhodnuto a bude velmi těžké tomu zabránit. Myslíme si, že vedení města zcela selhalo v informování občanů o takto závažné změně v našem městě. Město mělo o plánu na přestěhování knihovny informovat rozsáhlou informační kampaní v médiích a prostřednictvím série veřejných prezentací a debat. Město si také mělo zjistit, jaký názor mají na přestěhování samotní obyvatelé. Názor obyvatel mohl být zjištěn formou ankety s velkým počtem dotazovaných, či nejlépe uspořádáním místního referenda. Město místo toho vydalo na své fb stránce tiskovku, kde ohlásili, že stěhování knihovny je jisté a přeje si ho drtivá drtivá většina obyvatel‘, toto tvrzení ovšem nijak nepodložili, můžeme se ptát, podle jakých ohlasů? Jaká většina? Zdroj? Výzkum, anketa?“
Samotná příprava přestavby Reprezentačního domu kam má být knihovna přestěhována probíhá neveřejně (i nedávná prezentace projektu byla určena jen politikům, novináři a ani odborná veřejnost nebyla přizvána.
Když se objevil odpor ze strany obyvatel města v podobě petice, kterou podepsalo přes tisíc lidí. Vedení města petiční iniciativu označilo v médiích za můj čirý populismus, já sám jsem prý dle pana primátora zřejmě bydlel dva roky ve zcela jiném městě, když jsem se o tom, že o přestěhování knihovny je najisto rozhodnuto dozvěděl až letos. Na slova pana primátora bych chtěl reagovat tak, že při sběru podpisu jsem se setkal s tím, že značná část podepisujících se o plánu na stěhování knihovny dozvěděla až teprve tento rok v době, kdy o naší petici začala informovat média. Své prohlášení v médiích město zakončilo tím, že se prý dosud nesetkali s negativními reakcemi na stěhování knihovny. Já bych k tomu řekl, že není divu, když se obyvatel města neptali na osud knihovny formou ankety nebo referenda.
Kolem samotné petice se děli velmi zvláštní věci: Zákon o petičním právu umožňuje bez potřeby povolení umístit petici ve veřejném prostoru i ve veřejných budovách. Petici jsme nejdříve umístili ve vstupní hale magistrátu po domluvě s tajemníkem. Petice i s podepsanými archy však zmizela už po dvou dnech. Recepční, ani Služba městské policie, která je přítomna v hale 24 hodin, si prý ničeho nevšimla. Petici ohledně emisních povolenek na stolečku vedle se nic nestalo, někdo vzal jen tu naši.
Když jsme petici do vestibulu magistrátu vrátili, nalezli jsme jí druhý den překrytou sousední peticí ohledně emisních povolenek, naše petice vůbec nebyla vidět. Po těchto případech pak následoval asi týden, kdy se petici nic nestalo, poté ovšem vedení města rozhodlo, že petic je prý ve vestibulu magistrátu moc a prý kvůli nim lidé nevidí na informační tabuli, přitom ve vestibulu byly celý měsíc jen tři petice a dle mého názoru bylo přes ně informační ceduli úplně v pohodě vidět. Město pak nechalo petiční stolky přemístit do předsálí kanceláře primátora v prvním patře, kam krom něj a zaměstnanců města téměř nikdo nechodí. Trochu nás tehdy napadlo, že město možná chce aby obyvatelé petici na magistrátu hledali, jako kešku při populární hře geochaching.
Dost podobné to bylo s peticí v knihovně.
Ředitel knihovny od začátku o umístění petice věděl a sám uznal, že dle petičního zákona ve veřejné budově, jakou knihovna je, můžeme petici v souladu s právem petičním umístit. Petici jsme tehdy nechali na vlastním petičním stolku, jelikož dle obecně uznávaného výkladu zákona je možné petici umístit na vlastním stole.
Ovšem po dvou týdnech si nás ředitel knihovny zavolal na schůzku do knihovny, kde nám ukázal právní rozbor od právníků magistrátu, petiční stolek prý omezoval bezpečný pohyb ve vstupním prostoru knihovny.?? Podotýkám, že stolek byl na kraji vestibulu, kde nikomu nepřekážel, ale přesto, že jsme s rozborem nesouhlasili, tak jsme přijali nabídku na přesun petice na stolek v majetku knihovny, který byl hned vedle. Za dozoru ředitele knihovny jsme petici přemístili a text petice přilepili lepící páskou ke stolku. Následně jsme si chvíli s panem ředitelem popovídali, tehdy se nám omlouval, že je pouhý úředník, který dostává pokyny, ať se na něj nezlobíme. Mysleli jsme si, že tímto je vše vyřešené, ale jak se ukázalo později, nebylo. Když jsme přišli do knihovny po týdnu, petice v knihovně byla na jedné hromádce schována pod cedulku, s nápisem, že knihovna se distancuje od obsahu petice. „Naše petice pod touto cedulkou téměř nebyla vidět.
Pan ředitel nám posléze vysvětlil, že petice byla sundána a daná na hromádku, jelikož jsme prý lepící páskou mohli poškodit stůl. Proč však byla petice schována pod cedulkou vyjadřující, že Městská knihovna v Mostě se od obsahu petice distancuje? To nám ředitel knihovny nevysvětlil.
Ředitel knihovny si dále neodpustil kritiku, že jsme prý peticí proti stěhování zpolitizovali prostor knihovny,
S tím my nesouhlasíme, neboť dle zákona můžou ve veřejných budovách občané umístit petici a nepotřebují k tomu povolení. Je to základní demokratické právo, město by mělo občanům být nápomocno a být rádo, že občané mají o dění ve městě zájem a chtějí se k němu formou petice vyjádřit. Věříme, že po naší petici v budoucnu budou ve veřejných budovách našeho města petice umísťovat naprosto běžně a město se bude snažit občanům v realizaci jejich demokratického práva pomáhat, například vyhrazením speciálních stolků jen pro petice.
Další problém je, že město nyní neví, co udělá s prázdnou budovou knihovny. S prací na plánu ohledně využití budovy knihovny se mělo začít ve stejnou dobu, kdy se začal zpracovávat projekt na rekonstrukci REPRE, jenž počítá s tím, že se tam knihovna přestěhuje. Přesto, že město pracuje na plánu na přestěhování REPRE už několik let a mohlo už dávno zpracovat plán, co udělat s prázdnou knihovnou, tak primátor nyní říká, že na nalezení řešení je prý ještě dostatek času. .!
Vážně se obávám, že knihovnu potká stejný osud jako nákupní středisko a kino Vítězný únor na Zahražanech, tehdy se také léta mluvilo o tom, že budova jistě najde využití, například tam měla vzniknout vysoká škola, či bytový komplex vystavěný z peněz soukromého investora, léta se však jen mluvilo a budova postupně chátrala, až ji nakonec město nechalo zbourat, dnes tam najdete jen zelenou louku. Podobný je i osud městských lázní v Chomutově, 10 let je budova opuštěná a nyní se uvažuje o její demolici, přitom, když se budova opouštěla, bylo rovněž řečeno, že je to jen dočasně a využití budova lázni jistě najde Opravdu bychom nechtěli, aby se stejného osudu dočkala i knihovna.
Psali jsme:
autor: PV
