Konzervativní strana si připomíná 55. smutné výročí okupace naší země Rudou armádou a armádami Varšavského paktu. Nejpozději od roku 2014 však není příliš místa pro prosté vzpomínání. Naše zkušenosti nám byly oporou při hodnocení intervence Kremlu na Ukrajinu, která v roce 2014 začala a která významně eskaluje od 24. února loňského roku. Dosavadní vývoj jen potvrzuje, že imperiální postup Kremlu se zastaví pouze tam, kde narazí na rozhodný tvrdý odpor.
Konzervativní strana podporuje a podpoří veškeré kroky, které reálně povedou
- ke zvýšení obranyschopnosti České republiky,
- k vyšší součinnosti se spojenci v rámci NATO včetně nákupu moderní výzbroje zvyšující kompatibilitu se spojeneckými armádami a aktivního a co nejširšího zapojení ozbrojených sil ČR v misích a operacích Severoatlantické aliance - což je jednou z hlavních cest naplňování závazku i nejvlastnějšího zájmu naší země být spolehlivým spojencem,
- ke snížení zadlužení naší země.
Kremelské ambice revidovat mezinárodní uspořádání nastolené po r. 1989, kdy prvním krokem je snaha finlandizovat „blízké zahraničí", jsou nejvážnějším ohrožením naší svobody. Do tohoto rámce však patří také nezbytnost preference rodiny. Žádná země Západu není dlouhodobě udržitelná bez loajality vlastních lidí ke své vlasti i vůči Západu. Přitom právě v rodině získáváme občanské ctnosti, mezi které patří zejména solidarita, schopnost důvěřovat a spolupracovat.
Neustávající útoky na rodinu oslabují naši schopnost aktuálnímu ohrožení náležitě čelit a liberální levice, která znovu a znovu rozdmýchává další kola kulturní války, je tak nejspolehlivějším spojencem Moskvy, jakkoli se pravděpodobně její většina ocitá v roli „užitečných idiotů". Své spojenectví s Kremlem pak liberální levice dosvědčuje zeleným fanatismem, jehož hlavním důsledkem je podkopávání hospodářského základu Západu.
Nelze také zapomínat, že po vojenském útoku na tehdejší Československo v srpnu 1968 a po výjimečné přehlídce násilí ze strany domácích komunistů v srpnu 1969 následovala normalizace. Je pro nás obtížně pochopitelné, že nemálo našich spoluobčanů na tuto fázi totalitního režimu vzpomíná s nostalgií. „Politice špatné paměti" či dokonce legitimizaci normalizačního režimu vybájenými interpretacemi naší moderní historie je nezbytné čelit.
Nakolik je tato historie živá a ovlivňuje naši současnost, vidíme např. při výběru ústavních soudců, kdy účast pana R. Fremra na zmanipulovaném politickém procesu mnozí omlouvají a není tak překážkou ani pro nominaci presidentem, ani pro vyjádření souhlasu Senátu a téměř ani pro samotné jmenování soudcem Ústavního soudu - tedy instituce, proti jejímuž verdiktu není odvolání.
Za Konzervativní stranu
Jan Kubalčík
předseda
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
