Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je nahraný jako dokument pod číslem 1891. A dovolím si co nejstručněji odůvodnění.

Jedná se vlastně o posílení humanitární pomoci o 3 % a transformační spolupráce o 5 %. Česká republika se zavázala do roku 2030 dosáhnout podílu 0,33 % zahraniční rozvojové spolupráce na hrubém národním důchodu. Tento příspěvek však nyní činí pouhých 0,13 % hrubého národního důchodu. Prostředky na zahraniční rozvojovou spolupráci nelze vnímat jen jako výdaj, který se někam rozplyne. Je to ve své podstatě investice do bezpečnější a důstojné budoucnosti na celém světě včetně naší země.

Česká republika má dobře nastavený systém humanitární pomoci a zahraniční rozvojové spolupráce. Je aktivní v řadě míst, kde dochází k náhlým humanitárním katastrofám či dlouhodobým krizím. Dlouhodobě podporujeme rozvojové projekty, které zlepšují podmínky pro důstojný život v daném místě tak, aby z něho nebylo nutno odcházet, tzn., že se zaměřujeme na příčiny nucené migrace, nikoliv až na v uvozovkách "hašení požárů".
Nestačí jenom posilovat bezpečnostní opatření na vnějších hranicích a přenášet břemeno na tranzitní země, je potřeba se orientovat také na prevenci.

Rozvojová spolupráce má stále podporu většiny české veřejnosti. Tři ze čtyř obyvatel ČR si myslí, že je potřeba pomáhat lidem v rozvojových zemích. Více než 90 % dotázaných již někdy přispělo na dobročinné účely. Polovina české populace již někdy darovala peníze na humanitární pomoc a více než třetina na rozvojovou spolupráci. Prostředky zahraniční rozvojové spolupráce přispívají k mezinárodní snaze o zlepšení životních podmínek obyvatel v rozvojovém světě. Aktivity financované z těchto prostředků přispívají k zlepšování bezpečnostní situace ve světě včetně zemí EU. Zároveň pomáhají budovat dobré jméno ČR v řadě partnerských zemí, zlepšují zde podnikatelské prostředí a tím umožňují rozmnožovat obchodní příležitosti pro české firmy a následně umožnit bezpečné obchodní případy.