Dámy a pánové, projekt Opencard stál dodnes hlavní město Prahu, tato tramvajenka a legitimace do knihovny, přes 1,3 miliardy korun a s jeho dědictvím se dnes potýká již druhá politická generace po jejich tvůrcích. Nebudu mluvit dlouho, chci pouze shrnout nejdůležitější fakta, k nimž jsme dospěli.

Komplexní trestní oznámení doktorky Jany Ryšlinkové, o kterém se zmínil pan předseda, poukazovalo na trestnou činnost organizované skupiny skládající se jak z tehdejší politické reprezentace města, tak z pracovníků magistrátu, i ze subjektů vnějších, a záměrem této skupiny byl komplot, podvod, jehož cílem bylo získat neoprávněný zisk z veřejných peněz, státní zástupkyně, resp. příslušné policie, vyšetřovací orgány toto komplexní trestní oznámení rozparcelovaly na dílčí skutky, které následně překvalifikovaly, čímž z komplexního finančního podvodu organizovaného tehdejší politickou reprezentací vznikly zdánlivě nesouvisející dílčí skutky, které byly posléze odkládány. Tím byla vyloučena možnost vyšetřit trestní odpovědnost samosprávných orgánů a vyšetřování se omezilo pouze na podřízené úředníky magistrátu, kteří pouze plnili příkazy svých nadřízených.

Vyšetřování bylo provázeno řadou podivných a nestandardních kroků jak ze strany vyšetřovatelů, policejního orgánu, tak zejména ze strany státního zastupitelství. Vyšetřování bylo obstruováno, blokováno, bržděno. Dozorující státní zástupkyně a její nadřízená přímo ingerovaly do vyšetřování, dávaly pokyny policistům. A s trochou obraznosti lze říci, že zatímco nadřízení vyšetřovatelů házeli vyšetřovatelům pod nohy klacky. Státní zastupitelství jim sypalo do soukolí písek. Vyšetřovací komise dospěla k pochybnostem i o profesionálním nasazení Generální inspekce bezpečnostních sborů, která při vyšetřování postupu policie v kauze Opencard nevzala v úvahu důkazy o jejich nestandardních krocích.

Kapitolou samou o sobě je pak osud osoby z prostředí, která se dobrovolně z vlastní iniciativy přihlásila policii ke spolupráci výměnou za statut utajeného svědka. Jednalo se o úředníka Magistrátu hlavního města Prahy, který poskytl policii cenné informace a důkazy. Policie s ním však řádně procesně nepracovala, identita svědka byla prozrazena. Následně byl samozřejmě vyhozen z práce, obviněn, obžalován a pravomocně odsouzen. Státní zástupkyně přitom uvedla soud v omyl, kdy v závěrečné řeči prohlásila, že tento člověk nespolupracoval s policií, ačkoliv musela dobře vědět, že spolupracoval a byl to právě on, který policii upozornil na důležité informace a tímto ho zásadním způsobem poškodila.