Ovšem někdy je tato skutková podstata užívána proti samotnému vlastníku. To je však nelogické i neústavní. Vlastník má ústavně chráněné právo nakládat svobodně se svým majetkem, pokud nedojde k újmě práv jiných nebo obecného zájmu.

Cizí majetek

Majetek obchodní korporace je odlišný od majetku společníků (akcionářů, členů). Nejvyšší soud v oblasti trestního práva při naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku judikoval, že majetek právnických osob nelze směšovat s majetkem společníků nebo akcionářů.

Ovšem nelze se dívat na takový majetek obchodní korporace jako na cizí majetek v rámci této skutkové podstaty. To, že je z hlediska soukromého práva osoba společnosti odlišná od osoby společníka, neznamená, že je cizí osobou a tedy má cizí majetek. Společník je dle výše svého podílu ovládající osobou vůči jemu vlastněné společnosti jako ovládané osobě. Je mezi nimi dán právní vztah, nejde o cizí osoby.

Příkladem je společnost, která má jediného společníka, jenž je zároveň statutárním orgánem i nejvyšším orgánem společnosti. Je evidentní, že výše majetku korporace má vliv na majetek společníka. Pakliže bude mít korporace majetek za miliardu a ten převede na jiného, dotkne se to majetkové hodnoty podílu (akcie) takového společníka. Je tedy zřejmé, že hodnota majetku společnosti a hodnota majetku společníka je provázána právě přes jeho podíl na společnosti.