Fialův krok je motivován nesouhlasem se slovenskou zahraniční politikou, nikoliv vůči České republice, ale k třetím státům. Smysl vzájemných vztahů a v rámci nich i společných jednání vlád je však řešení věcí, které nejsou předmětem globální mezinárodní politiky, ale dvoustranné spolupráce v kultuře, hospodářství, dopravě a jinde. Prostě se netýkají našich ani slovenských vztahů k Somálsku, Kosovu, Kypru či Ukrajině. O tom vzájemné vztahy nejsou. Příkladem je i Kosovo, které jsme po tlaku USA uznaly, ale Slovensko ne. Přitom to ve vzájemných vztazích nevadí.

Fiala se naštval, že Fico nepřebírá americkou a bruselskou variantu příběhu o rusko-ukrajinské válce, volá po míru a má neutrálnější postoj k účastníkům konfliktu, než předchozí slovenská vláda. No a co? Žádná mezinárodní dohoda nezavazuje Slovensko k účasti ve válce na Ukrajině, a to ani v rámci ekonomické či jiné pomoci jedné z válčících stran. Fiala je jen naštvaný, že Slovensko má vlastní vidění a hodnocení situace, jedná svébytně, a ne jako vazalský stát.