Článek byl převzat z Profilu Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. - Ústavní právo na obranu

Naše právo a evropská zbraňová regulace

Ústavní zakotvení práva osob na obranu života není předmětem mezinárodních závazků nebo evropského práva. Předmětem evropského práva je regulace střelných zbraní (zbraňová směrnice EU).  Není zde přímý vliv, ale nepřímý ano. Ústavním zakotvením práva na obranu se posiluje vyjednávací pozice prezidenta a vlády, kdy tito představitelé našeho státu mohou argumentovat ústavou, aby určitá úprava byla již ve státu svého sjednávání uzpůsobena ústavnímu právu členských států.

Doktrína, že evropské právo má vždy přednost před právem členského státu (včetně práva ústavního), není zakotvena v základních smlouvách o Evropské unii. Jde jen o doktrínu judikovanou Soudním dvorem Evropské unie, která však není akceptována plošně ústavními soudy členských států. Ústavní soud největšího členského státu - Německa - judikoval, že evropské právo nemá automatickou přednost před ústavními základy německého státu.

Proto je obecná snaha při tvorbě nových evropských regulací vyhnout se možné kolizi evropského práva a ústavního práva členského státu. A co bude mít členský stát v ústavních normách, je jeho svrchovaným rozhodnutím.

Evropské orgány při regulaci zbraní mají chabé právní základy své působnosti. Zbraňová směrnice se odvolává na usnadnění fungování vnitřního trhu. Přitom se dotýká držení zbraní lidmi, kteří nejsou obchodníci se zbraněmi, ale jen spotřebitelé, kteří nechtějí se zbraněmi obchodovat.

I jiné státy si určité zboží a služby regulují podle svého a nepodléhají vnitřnímu trhu Evropské unie. V Nizozemí je možnost beztrestně prodávat i užívat marihuanu, ovšem u nás, v Německu a Francii to možné není. V Nizozemí je legální eutanazie, ale i když je Nizozemí členem EU, je všem jasné, že pokud by nějaký nizozemský podnikatel se smrtí chtěl tuto službu činit u nás, byl by trestán podle odpovědnosti za účast na sebevraždě.