Na území Československa bylo značné množství muničních skladů, měla je každá větší posádka. Tyto muniční sklady podléhaly velmi přísným požadavkům na jejich bezpečnost při skladování munice a při jejich ostraze. V současné době počet muničních skladů značně poklesl a vedle těch, které spravuje Armáda ČR, jsou i ty, které jsou pronajaty. Je namístě se ptát, jaký přehled je o tom, jakou munici a v jakém množství tyto společnosti v těchto skladech mají, jak je s touto municí nakládáno, zda byla těmto společnostem vydána licence v souladu s platnými zákony. Každý muniční sklad byl postaven tak, aby při výbuchu v jednom objektu nedošlo k domino efektu a nebyl ohrožen objekt sousední, avšak za předpokladu, že bylo dodrženo množství a skladba munice v daném objektu povolená. A tady je zřejmě kámen úrazu, jak a kým bylo kontrolováno kolik a jaké munice je v jednotlivých objektech, jak je s ní nakládáno a zda jsou dodržovány všechny bezpečnostní standardy. Pak je totiž namístě obava občanů o své zdraví a majetky, paradoxně i přesto, že mnozí z nich byli a jsou v těchto skladech zaměstnáni. Obě ministerstva, jak vnitra, tak obrany, musí dokončit šetření příčin tohoto neštěstí, při kterém se dosud pohřešují dva zaměstnanci, závěry těchto šetření zobecnit a přijmout taková opatření, která zmenší na minimum rizika s těmito sklady spojená. To bude vyžadovat prověření nájemních smluv u každého objektu, u těch nevyhovujících i případné jejich zrušení a převezení munice jinam a následně i zahrnutí těchto objektů do krizových plánů, což ve Zlínském kraji u tohoto objektu chybělo. Věřím, že jedině tak bude veřejnost uklidněna, že bylo učiněno vše pro zajištění jejich bezpečnosti.

Ing. Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM