Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte, abych reagovala na úvodní projev pana premiéra. V něm bylo nejčastěji opakovaným slovem slovo já. Ještě s dovětkem - já jsem prosadil, já jsem zařídil. Z logiky toho mi vyplývá, že pan premiér nabyl dojmu, že je premiérem všehomíra. A já bych panu premiérovi z logiky tohoto vyjádření chtěla připomenout, co skutečně zařídil on. Co jste tedy skutečně zařídil vy, pane premiére.

Vy jste zařídil, že se v těžkých covidových dobách střídají ministři zdravotnictví jako na obrtlíku. Vy jste zařídil, že naše děti byly nejdéle na distanční výuce. Vy jste zařídil, že je naše země zadlužená nejvíce ve své novodobé historii. Vy jste také zařídil, že se naše země žene do dluhové pasti. Vy jste také zařídil, že nám chybí vámi slibované dálnice. Vy jste také zařídil, že nám chybí místa v mateřských a základních školách. Vy jste, pane premiére, zařídil, že mají lidi strach z budoucnosti - proto ty úspory na účtech, o kterých jste hovořil. Také jste málem zařídil, že obce přišly o své příjmy - naštěstí přišly pouze díky Senátu a zde Poslanecké sněmovně pouze o část příjmů. Vy jste také zařídil, že kraje nedostaly kompenzaci za výpadky příjmů z kompenzačního bonusu, protože prostě nemáte rád vedení Prahy. Vážený pane premiére, vy jste také zařídil, že vaše vláda má v současné době minimální podporu občanů. A proto vás, pane premiére, žádám, jestli to s naší zemí myslíte dobře, tak jak tvrdíte, tak prosím, už raději nic nezařizujte.