Ve dnech 24. – 25. května 2019 se uskuteční volby Evropského parlamentu. Nyní probíhá v médiích i na sociálních sítích debata o smyslu a míře evropské integrace, o tom, jaká by EU měla být, včetně debaty o tom, zda by pro ČR nebylo lepší EU opustit.
Nepochybně zajímavé přístupy k úloze českého národa v Evropě měli národní socialisté (strana národních dělníků, později sociálů či socialistů), vlastenecká a nemarxistická levicová či levostředová strana založená již v roce 1897. Národní socialisté se vždy vyznačovali vysokou intelektuální úrovní svého vedení a schopností předvídat budoucí vývoj. Národní socialisté tak již před 1. světovou válkou předpověděli nástup budoucí globalizace, na rozdíl od marxistické sociální demokracie, která uvítala bolševický převrat v Rusku v roce 1917, viděli v tomto převratu slepou uličku pro dělnictvo a varovali před státně byrokratickým řízením společnosti a jejím důsledkem – neefektivní ekonomikou, která nakonec nebude schopna uspokojit ani oprávněné potřeby pracujících.
Národní socialisté byli vždy stranou národní a vlasteneckou, avšak nikdy stranou nacionální. Vždy se cítili být součástí širší evropské a světové rodiny, hovořili však o „světové soutěži národů“, kde každý národ soupeří s ostatními o své místo na slunci. Svědčí o tom také kniha Petra Zenkla „T. G. Masaryk a idea federalizace Evropy a světa“, z níž si nyní dovolím uvést tři citáty. Petr Zenkl (místopředseda československé vlády a předseda Československé strany národně socialistické v letech 1945 -1948) po únoru 1948 již jako předseda exilové strany a jako první a dlouholetý předseda Rady svobodného Československa tuto knihu napsal v emigraci v USA před svou smrtí v roce 1975. Autor v ní mj. uvádí: „Federalizace Evropy, resp. vytvoření Evropské unie, v kterou se nyní Evropa pomalu ale jistě přetvořuje, je v duchu naší národní tradice, v duchu našich dějin, v duchu výsledků politického myšlení našich obroditelů, a to především T. G. Masaryka.“ V pravdě prorocky pak vyznívají tato Zenklova slova: „Přístup Československa k Evropské unii nemůže se stát dříve než po jeho plném osvobození z moskevského jha. Jen svobodné Československo může právně a demokratickým způsobem převzít všecky závazky a povinnosti, které souvisí s jeho členstvím.“ To se pak stalo v roce 2004, kdy ČR vstoupila do EU. A ještě poslední prorocký citát, který však považuji za nejzávažnější: „Byl by omyl, kdyby se někdo domníval, že po vytvoření Evropské unie skončí historie evropských národů a skončí jejich tisíciletý boj o prvenství, ne-li o bytí a nebytí. Byť tento boj, politický a hospodářský, nabude v Evropské unii formy slušné a nebude se dít prostým vojenským násilím, přece na poli hospodářském a kulturním odvěký zápas po uplatnění a po místu na slunci bude pokračovat.“ Ano, tato prorocká slova byla napsána již v roce 1975!
Současný vývoj EU je dokladem toho, že boj za národní zájmy nejenže neustal, ale že se svým způsobem naopak zostřuje. Střetávají se tak dvě protikladné tendence: tendence k dalšímu utužení evropské integrace pod taktovkou Německa a Francie, jejímž dokladem je smlouva těchto států podepsaná nedávno v Cáchách, a druhá tendence k rozvolnění evropské integrace a navrácení rozhodování o zásadních věcech zpět do rukou národních států. Bez zrušení Lisabonské smlouvy, která umožnila „válcování“ menších a nových národních států těmi velkými a starými, to prostě nepůjde. Právě o tom budou volby EP v květnu tohoto roku. Osobně si přeji, aby ve volbách EP co nejvíce posílily euroskeptické strany. Má-li EU přežít, musejí kosmopolitní bruselské elity dostat pořádnou facku, aby se vzpamatovaly. Jen tak může vzniknout spravedlivá Evropa spolupracujících národních států, tj. „Evropa vlastí“, po níž volal prezident Charles de Gaulle.
(převzato z Profilu)
JUDr. Jaroslav Král, CSc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
