Dobrý den, dámy a pánové.

Úvodem, ještě než se dostanu k tomu, co jsem chtěl dnes říct, tak mi to nedá, musím okomentovat to, co tady zaznělo před chviličkou k těm podílům obnovitelných zdrojů na mixu, řekněme, paliv nebo zdrojů pro výrobu elektřiny v České republice.

Pro kolegu Bernarda ústy paní předsedající, ta čísla, která tady zazněla, to je pravda. Já samozřejmě jsem pro rozvoj obnovitelných zdrojů v rámci pokroku. Ale když řekneme to A, musíme říct i to B. Když se podíváme na cenu elektřiny v roce 2018, tak jestli se nepletu, tak to bylo cirka 30 euro za megawatthodinu, a v roce 2022 je to cirka 400 euro za megawatthodinu. Tak si zkuste dosadit do té rovnice, jestli za to také trochu nemůže rozvoj obnovitelných zdrojů. A to už se tady vůbec nebavím o distribučních nákladech, které například vidíme v Německu, jak rozvoj obnovitelných zdrojů dramaticky zvýšil náklady na distribuce, podpůrné služby a podobně. Takže když se tady bavíme o poměru OZE, prosím, říkejme i to B, říkejme, kolik to stojí. A jistě to všem občanům vysvětlíme a rádi tu vysokou cenu elektřiny zaplatí. Můžeme se na to zeptat i například velkého průmyslu. I ten velký průmysl drahou cenu elektřiny také určitě rád zaplatí.

Nicméně k tomu podstatnému, proč si dnes dovoluji tady vystoupit. Členům hospodářského výboru se tímto omlouvám, protože z velké části se budou opakovat ty argumenty, které již zazněly na jednání hospodářského výboru 24. listopadu. Už tady zaznělo relativně mnohé dnes na adresu mého pozměňovacího návrhu číslo 1531, nicméně dovolím si tady ho krátce ještě jednou okomentovat. Chci předeslat to, že tato novela energetického zákona má moji podporu.