Vážená paní předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové,

já jsem se přihlásil k návrhu programu dvou bodů, a ten první bych rád zařadil jako první bod dnešní schůze, a je to, název toho bodu je: Šmírování občanů. Já bych se rád totiž ohradil proti návrhu, který se včera objevil v médiích, že stát by měl nebývalé pravomoci sledovat internetovou aktivitu občanů. 

Tento návrh vydávaný za opatření v rámci boje proti kyberkriminalitě ve skutečnosti znamená nebezpečný zásah do našich občanských práv a svobod. Je třeba si přiznat realitu, jakmile jednou otevřeme dveře masovému sledování, bude těžké je znovu zavřít. Historie nás učí, že podobná opatření se nezřídka zneužívají a jejich původně deklarovaný účel se snadno rozšiřuje. Návrh počítá s plošným sledováním internetové aktivity občanů. Ukládá poskytovatelům internetu povinnost shromažďovat údaje o veškeré komunikaci a zpřístupnit je státu. To je v rozporu nejen s principy svobody a soukromí, ale také s rozhodnutím Ústavního soudu z roku 2019, které zrušilo obdobnou praxi plošného uchovávání provozních a lokalizačních údajů o telekomunikačních aktivitách občanů. 

Tento rozsudek jasně konstatoval, že taková opatření jsou neúměrně invazivní a neslučitelná s ochranou soukromí. Podobné snahy o sledování občanů se objevily i v zahraničí, například ve Spojených státech byl odhalen "Program Prison", v jehož rámci tajné služby plošně monitorovaly internetovou komunikaci milionů uživatelů. Po odhalení tohoto programu Edwardem Snowdenem se ukázalo, že takové sledování nejenže nevedlo k útlumu kyberkriminality, ale naopak oslabilo důvěru občanů ve vládu a její instituce.