Dobré ráno, ctěný pane předsedo, ctěný pane ministře, ctěné kolegyně, ctění kolegové,
protože jsme, řekněme, byli včera přerušeni tou milou událostí, setkáním s emeritními senátory, tak si dovolím jenom na úvod připomenout ta nadějná slova, která pronesl kolega Petr Vícha. O příspěvku, který zde budu přednášet, řekl, že zde přednesu pravdu, se kterou on souhlasí, akorát není takový optimista jako já. Z tohoto hlediska vnímejte tedy má slova.
Chtěl bych ještě k Petru Víchovi říci, že jeho pohled, ten pesimistický, je pohled ze strany zodpovědného, lokálního politika, který nerozprodal bytový fond, a s tím bytovým fondem, který má, pracuje sociálně. Při srovnání s naprostou většinou obcí, ale jde žel o výjimku. Na úrovni státu se problematika bydlení lidí v bytové nouzi neřeší systémově desítky let. Tedy, pardon, řeší se... Řeší se tím, že se do toho řešení dávají ročně panem ministrem zmíněné více než 4 miliardy korun, že tedy se bohužel stát pak už nestará o to, u koho ty peníze skončí a zda skutečně pomáhají bytovou nouzi eliminovat.
Všichni víme, že nepomáhají, protože jinak bychom tady nestáli a nehledali pro ten problém řešení. Naopak, zvláště my senátoři z chudších regionů vidíme, kam tento alibistický přístup rozhazování sociálních dávek dospěl. Má lví zásluhu na tom, jakým způsobem se rozmohl obchod s chudobou, jak tedy se rozrostly vyloučené lokality, a má také lví podíl na tom, že se mimořádně koncentrují chudí v těch nejchudších regionech. Já tady znovu uvedu pro lustraci statistický údaj, který jsem zde říkal, když jsme jednali o superdávce.
Jen na území Ústeckého a Karlovarského kraje žije přes 60 % chudých lidí této republiky. A otázka tady je, proč se tak koncentrují lidé, v čem je ten systém současný nefungující? Ano, je pravda, že máme nádhernou krajinu v Ústeckém kraji a Karlovarském kraji, i v Moravskoslezském, plnou přírodních krás a památek, ale to bohužel není to, co k nám přitahuje kolik lidí s nízkým příjmem. Ten podstatný magnet jsou levné domy, levné byty a výrazně nižší nájemné oproti jiným regionům. A v kombinaci se štědrými doplatky na bydlení to představuje neodolatelné sousto pro podnikatele, kteří většinou pochází z jiných regionů a pro něž je to dobrá investice koupit u nás nemovitost a zároveň se zaručeným zdrojem výdělku garantovaným státem.
Paradoxem potom je, že nejchudší lidé u nás bydlí v nejnuznějších bytech za nejvyšší nájemné. V extrému dokonce je ten obchod s chudobou kombinován ještě s lichvařinou vlastníků těch nemovitostí, tedy, že zaváží si ty nájemníky tím, že jim půjčí peníze na vysoký úrok, a protože samozřejmě nejsou schopni splácet, tak ještě vymysleli další systém, jak maximálně využít toho nájemníka a ještě mu organizují práci načerno, můžeme říci, že jde takřka o otrockou práci, protože ten člověk nemá jinou volbu, není svobodný.
Premiér Fiala se omluvil voličům za zvýšení daní. Nevěděl prý, že bude válka. Přijímáte jeho omluvu?Anketa
To jsou samozřejmě všechno věci, které přináší velké ztráty pro státní rozpočet. Ale samozřejmě jsou různé kategorie obchodníků s chudobou, když je takhle nazveme, je tady potom kategorie někoho, kdo jenom dobře investuje v našem regionu volné prostředky. Mezi takovými investory najdeme i politiky dokonce.
A pak je tady ještě jedna kategorie, která je malá, ale chci ji tady zmínit. Jsou to zodpovědní vlastníci nemovitostí, kteří skutečně nahrazují práci státu, nedělají tuto aktivitu proto, že tedy chtějí maximalizovat zisk, ale skutečně i pracují s těmi nájemníky. Znám tady právě případ jednoho chirurga z Prahy, který takto se angažuje, můžeme říci, v sociální práci v našem Ústeckém kraji.
My teď máme systém, který nevytváří konkurenci. Stát tedy se stáhl z tohoto sektoru a nechal prakticky na obchodnících s chudobou, ať řeší problém lidí v bytové nouzi, protože oni nemají příliš jiný výběr, kde tedy získat byt, protože je řekněme běžný vlastník nějaké jednotlivé nemovitosti neubytuje.
Je to samozřejmě dané nějakou obecnou zkušeností životní, samozřejmě i předsudky, a funguje to tak, že když dáte byt realitce a sháníte nájemníka, tak je samozřejmě návod ten, že je tady určitá kategorie nájemníků, pro které ten byt není volný. Takže stačí, že zatelefonujete s nějakým akcentem do realitky a dozvíte se, že byt není volný. Takže takový nájemník pak nemá řekněme jinou cestu, než jít tedy k obchodníkovi s chudobou.
Tady věřím, že tento zákon rozšíří tu nabídku bytů, že vytvoří konkurenci obchodníkům s chudobou, a to tedy nejen tím, že řekněme garancí nějakého rozumného vztahu s nájemníkem a tedy garancí i případných problémů s nájemníkem ze strany státu z lidí sejme tu obavu a ti budou tedy otevřenější na to dát ty volné byty, které doposud nejsou třeba pronajaty, jsou raději prázdné, než aby tedy měli nějakého nájemníka s potencionálním problémem z těch nízkých příjmových skupin.
Takže věřím, že takové byty se díky tomu dostanou na trh. A samozřejmě také obchod s chudobou dostane tímto zákonem ránu z hlediska té ekonomické zajímavosti. Protože sice jsme tady mluvili o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj hodlá výše nájemného řídit podle cenových map Ministerstva financí, které jsou průzkumem komerčního nájmu – tady souhlasím s kolegou Víchou, že to samozřejmě je odlišné od třeba těch nájmů, které žádá obec v obecních bytech, ale porovnejme to se situací, která je doposud, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplácí doplatky na bydlení podle normativů nájemních a ty jsou u nás vysoko nad hodnotou tržního nájemného.
To znamená, pro řešení obchodu s chudobou v těch našich regionech je toto rozhodně dobrý přístup. Tady chválím Ministerstvo pro místní rozvoj za to, že přistupovalo při tvorbě tohoto zákona s ohledem na regionální specifika. Takhle by mělo přistupovat každé ministerstvo při tvorbě každého zákona. Měla by se porovnávat regionální specifika, aby nedocházelo potom k podobným problémům, jakým teď čelíme.
Věřím, že samozřejmě pro řadu kolegů tato motivace nebude úplně blízká, protože jak se říká, sytý hladovému nevěří, ano, a ve většině českých regionů je ta situace jiná, nezápasíte s takovými problémy jako my tedy a samozřejmě možná, že i někteří si říkají, že to doposud fungovalo dobře, když se mnozí třeba z bývalých obyvatel Karlína či Žižkova přestěhovali do Sudet, respektive byli odsunuti v principu ekonomicky do Sudet.
Ale takto se tedy nedělá politika regionální soudržnosti, protože jak zmínil ve své zoologické terminologii kolega Přemysl Rabas, velbloudí karavana je tak rychlá jako nejpomalejší velbloud. A samozřejmě máme dvě řešení. Buď tedy se pokusíme toho nejpomalejšího velblouda nějakým způsobem revitalizovat a zrychlit anebo, také to padlo při vyjádření tohoto sloganu, že můžeme také toho nejpomalejšího velblouda utratit. Ale myslím si, že takto asi by republika fungovat nemohla s dvěma nebo třemi mrtvými kraji.
Proto tedy bych vás chtěl, ctěné kolegyně, ctění kolegové požádat o podporu tohoto zákona. Je to totiž po dlouhých letech nějaké řešení systémové problémů s bytovou nouzí. Je to první legislativní nástroj, který bychom mohli mít k dispozici. A i když samozřejmě mu lze v detailu ledasco vytknout, slyšeli jsme o procesu, jakým ten zákon prošel po výměně ministra a samozřejmě nějaké redukci pětikoalice na čtyřkoalici, tak vcelku si cením, že se konečně našli čeští politici s odvahou zavést systém, který je navíc ověřený v jiných zemích Evropy, nebudeme laboratoř, a dokonce úspěšně prošel i pilotními testy u nás.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
