„Pomáhat našim přátelům je v našem zájmu a je to také naše morální povinnost. Pomáhat našim nepřátelům je jak nemorální, tak hloupé. ... Měli by si rovněž uvědomit a připomenout Bismarckovu zásadu, že ‘nikdo nikdy nezbohatne natolik, aby si nepřítele koupil ústupky’. Tuto starou moudrou zásadu si nepřipomněli pánové Chamberlain a Daladier v Mnichově. Zapomněli na ni patrně i stoupenci ‘appeasementu’ v dnešní době a ‘realisté’, kteří ovšem realitu neberou v potaz.“ (Josef Kalvoda, 1959)
V neděli vzpomeneme výročí ukončení druhé světové války v Evropě. Konzervativní strana se připojuje k těm, kteří si tento den vítězství nad nacistickým totalitarismem připomínají. Je ale nutné si uvědomit, že první velkou oporou a společníkem nacistů při jejich expanzi byl stalinistický SSSR.
U této příležitostí si ale musíme také připomenout, že k oběma světovým válkám došlo zejména v důsledku hodnotového úpadku Západu. To, že náš dnešní materiální blahobyt nás před příští možnou katastrofou nemusí ochránit, vidíme zejména v těchto dnech, kdy v důsledku napadení Ukrajiny ruskou armádou a vyhrožování Putinova režimu celému Západu znovu stojíme na hraně válečného konfliktu celosvětového rozsahu.
Byla to slabost Západu, která dodala ruskému agresorovi odvahu k útoku na Ukrajinu, na stát, který si dovolil rozhodovat o svém osudu bez ohledu na imperiální ambice svého většího souseda. Západní svět se zjevně nepoučil ze svého selhání, které umožnilo hitlerovskému Německu rozpoutat dosud největší válečný konflikt v dějinách lidstva. Většina z pamětníků událostí z let 1938-39 si jistě donedávna nepřipouštěla, že by během svého života mohla prožívat tak intenzivní pocity déjà vu.
Události posledních týdnů dávají za pravdu těm, kteří varovali před neblahými tendencemi vývoje západní společnosti. Nelze se vymlouvat, že ruská agrese vůči Ukrajině je něčím, co spadlo z čistého nebe. Řadu let Západ zavíral oči před agresivním chováním Ruska, které používalo hrubou sílu k prosazování svých zájmů. Konzervativní strana dlouhodobě a soustavně varovala před sebevražedným chováním Západu. Pocity zadostiučinění nás však rozhodně nezaplavují.
Vítáme, že západní svět si začíná nebezpečí, které ruská agresivní imperiální politika představuje, uvědomovat. Výrazem tohoto uvědomění je zejména pozdní, ale přece jen reálná snaha vymanit se z energetické závislosti na ruských surovinách. Dosavadní kroky (dodávky vojenského materiálu a humanitární pomoc Ukrajině, sankce vůči Rusku) jsou jistě chvályhodné, zdaleka však nejsou dostatečné na to, aby agresora zastavily. Pokud budeme i nadále trvat na zachování naší životní úrovně, naše sankce nikdy nebudou tak silné, aby Rusko odstřihly od veškerých zdrojů potřebných pro vedení útočné války. Pokud se necháme zastrašit ruským vyhrožováním použitím zbraní hromadného ničení, vyloží si Kreml logicky naše chování jako slabost a bude svou agresivitu dále stupňovat.
Destruktivní vnitřní kulturní války a fanatická honba za tzv. uhlíkovou neutralitou nás společensky i hospodářsky vyčerpávají a poutají naši pozornost natolik, že nám unikala smrtelné nebezpečí hrozící ze strany putinovského Ruska. Pokud se budeme i nadále vysilovat hledáním umělých vnitřních problémů tam, kde ve skutečnosti žádné problémy nejsou, nebo jsou ve srovnání s nebezpečím, které nám hrozí, zcela malicherné, nikdy nebudeme tak silní, abychom ruského agresora porazili. A to tím spíš, pokud si budeme nadále podlamovat naše hospodářství prostřednictvím ideologických projektů typu New Grean Deal. Pokud progresivní levice nechce převzít díl odpovědnosti za případné příští kremelské agrese coby spojenec Moskvy, musí konečně zastavit útoky na společnosti zemí Západu.
Odkaz těch, kteří v řadách všech spojeneckých armád statečně bojovali ve druhé světové válce, nás zavazuje k tomu, abychom se i my postavili nebezpečnému agresorovi. Dlužíme to zejména těm, kteří v boji za naši svobodu položili své životy. A nesmíme zapomínat na to, že to dlužíme i statečným Ukrajincům, kteří i za nás nasazují své životy v dnešních dnech.
Druhá světová válka měla na svědomí více než 62 milionů obětí a obrovské materiální škody. V konečném důsledku naší zemi (a nejen jí) tato válka ale přivodila i půlstoletí komunistické diktatury, která měla za následek další tisíce nevinných obětí a drtivé dopady materiálního a zejména nemateriálního charakteru na životy většiny obyvatel.
S příchodem Rudé armády k nám byl totiž s plnou silou zavlečen sovětský bolševismus – rudý totalitarismus, který pouze vystřídal předchozí totalitarismus hnědý. Proto, přes úctu ke každému padlému, který byl v uniformě Rudé armády téměř pouhým nástrojem v rukou sovětské tyranie, nesdílíme přesvědčení, že se jednalo o v pravém smyslu toho slova osvobození. Jedno jho bylo nahrazeno druhým, nejméně stejně těžkým. Z našeho vlastního zásadního podílu na temných událostech naší moderní minulosti se nemůžeme nijak vyvinit. Smutným konstatováním pak je, že sovětská moc se v naší vlasti etablovala snáze, než na jiných nově dobytých územích.
Naplňuje nás proto hrdostí, že je to naše současná vláda, která se spolu s vládou Polska stala jedním z nejaktivnějších činitelů odporu proti současné ruské agresi. Byl to právě náš premiér, kdo spolu s premiéry Polska a Slovinska první navštívil bojující Ukrajinu a dal jasně najevo, že svou podporu myslíme vážně. Věříme, že naše vláda nepodlehne tlakům těch, kteří v zájmu zachování vlastního blahobytu či posílení politických preferencí volají po tom, abychom před všestrannou podporou Ukrajiny upřednostnili krátkodobé přízemní zájmy, či snad dokonce abychom přistoupili na rétoriku, že se nás tato válka netýká, protože jde o válku Ruska s Ukrajinou.
Společnost, která dá dnes přednost blahobytu před bezpečností, zítra přijde o své bezpečí a bude žít v bídě. Proto doufáme a věříme, že se naše vláda bude i nadále zasazovat o co možná nejširší a nejúčinnější pomoc Ukrajině. Jedině zastavením agresora v této fázi války totiž můžeme zabránit tomu, aby se hrůzy druhé světové války v dohledné době opakovaly.
Za Konzervativní stranu
Jan Kubalčík
předseda
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
