Zní to lákavě, ale spíš jde o politický slogan než reálný recept na levnou energii.

Jak vypadá skutečný účet za elektřinu?

Je klíčové rozlišit mezi cenou silové elektřiny - tedy částí, kterou určuje trh - a regulovanými, fixními náklady, které tvoří zbytek faktury. Silová elektřina představuje pouze asi 40% běžného účtu, zbylých 60% tvoří povinné položky jako:

• Poplatky za distribuci a přenos energie
• Poplatky za jistič (kapacitu odběrného místa)
• Příspěvek na obnovitelné zdroje (POZE)
• Spotřební daň a DPH

Tyto platby jsou neměnné bez ohledu na spotřebu, takže ani ,,nulový tarif" za silovou elektřinu zásadně nesníží konečný účet - maximální úspora činí jen 30-40%.

RNDr. Miroslav Kubásek, Ph.D.

• zastupitel města

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Kdo může skutečně využít ,,energie zadarmo"?

Podmínkou levných nebo záporných spotových cen je chytrý elektroměr. Ty se sice mají v ČR postupně instalovat plošně, ale kdo chce spotový tarif už dnes a nemá ho, musí si ho pořídit sám - a to rozhodně není zadarmo. Jen technologicky zdatní a aktivní zákazníci navíc dokážou správně reagovat na pokyny dodavatele a zapínat spotřebiče ve správný čas. Pro seniory či běžné domácnosti je tento model prakticky nedostupný, čímž nulový tarif ztrácí plošný přínos.

Proměna trhu, noční proud a rizika deformace

Hladík odkazuje na historický ,,noční proud", ale dnes má nárok na nízký tarif jen ten, kdo elektřinou opravdu topí či dobíjí elektromobil - nejde o řešení pro všechny. ,,Zadarmo" dostupná energie navíc může motivovat k přehnanému odběru a technickým problémům s provozem soustavy, jak upozorňují experti.

ETS2 zvedá regulované náklady - zdraží i ,,nulový tarif"

Od roku 2027 čeká domácnosti další nárůst regulovaných složek z důvodu emisních povolenek ETS2. Odhady hovoří o navýšení ročních výdajů domácností o 400-3000 Kč - tedy právě v té části účtu, kterou Hladíkův nulový tarif vůbec neovlivňuje. Tyto náklady se promítnou i do cen plynu, uhlí a tepla a mohou urychlit inflaci až o jeden procentní bod, tedy další zdražení.

Co Hladík lidem s klidnou tváří zamlčuje:

• ,,Energie zadarmo" znamená pouze nulovou cenu silové elektřiny v určitých hodinách - fixní poplatky, daně a regulované platby vždy zůstávají.
• Opravdový efekt je marginální; úspory se týkají hlavně těch, kdo investovali do chytrých měřidel a flexibilních spotřebičů.
• Pro seniory a běžné domácnosti je systém prakticky nedostupný - technická bariéra je příliš vysoká.
• ETS2 a růst cen povolenek zvýší náklady na fixní část účtu více, než může nulový tarif snížit.
• Slovo ,,energie zadarmo" je zavádějící marketing - reálný dopad je zcela jiný.

Jinými slovy - slib ,,energie zdarma" se soustředí na část účtu, která už dnes klesá díky trhu a konkurenci. To podstatné - regulovaná složka, poplatky a nové emisní povolenky - stát sice ovlivnit může, ale zatím nechce.

Místo reálných kroků tak tedy slyšíme jen líbivé slogany. Skutečná cesta k úsporám energie tak zatím vede jen přes individuální investice do vlastní fotovoltaiky, maximálně efektivní spotřebu a využívání moderních spotových tarifů, nikoliv přes předvolební pohádky.

Psali jsme:

Kubásek: Skutečné náklady ETS 2, které ministerstvo bagatelizuje

Kubásek: Brno dává kontejnerům pravidla. A to je dobře!

Kubásek: Hrozba pro přírodu nebo potřebná reforma?

Kubásek: Proč v Česku hoří skládky plastů? Protože systém recyklace je v krizi