Pane doktore, začněme u samotného politického sporu. Kolem Andreje Babiše je znovu hodně emocí. Nemáte pocit, že se dnes víc než programy řeší otázka, kdo je a není „přijatelný“, a že obsah politiky jde trochu stranou?
Při pohledu na ten spor, který jmenováním premiéra určitě neskončí, je dobré odhlédnout od mediálních frází a dívat se na strukturu skutečné moci. Ta totiž rozhoduje.
Andrej Babiš se snaží využít volební vítězství k tomu, aby převzal kontrolu nad vládními úřady a ty pak využil k útoku na další bašty dosavadní vládnoucí moci. Zcela jistě veřejnoprávní média, vedení elektrárenské společnosti ČEZ a velké politické neziskovky. Pochybuji, že bude mít dost odvahy, aby zaútočil i proti zahraničním bankám, jak to udělal Viktor Orbán.
Jeho protihráč Petr Kolář se mu v tom snaží zabránit. Používá k tomu manekýna, který se jmenuje Petr Pavel, ale který není pro tu situaci příliš podstatný.
Oba využívají veškeré prostředky, jaké mají k dispozici. To je všechno, co o tom potřebujeme vědět. Nejde ani o programy, ani o ústavu, ani o přijatelnost, ani o nic z toho, co zaznívá v médiích. Je to docela obyčejný boj o moc a žádný boj o moc se nevede podle pravidel. Jediné pravidlo zní: jednej tak, abys vyhrál.
Fotogalerie: - Okamura na Slovensku
Když zůstaneme u vztahů mezi politiky a symbolických kroků: Tomio Okamura jel na Slovensko bez zástupců opozice a využil vládní letadlo. Je podle vás taková cesta v pořádku, nebo to už spíš živí další zbytečné spory?
V tuto chvíli neexistuje něco jako zbytečné spory. Opozice bude dělat rámus, ať předseda Parlamentu udělá cokoliv. Je to jejich právo, ale nemá smysl jim věnovat nejmenší pozornost.
Nicméně k té samotné věci. Myslím, že předseda Parlamentu jednal naprosto správně, když do delegace nezařadil politiky, kteří nezvládají ani ta nejzákladnější pravidla slušného chování. A měl by se toho pravidla nadále držet. Ti, kdo se neumějí chovat slušně, nemohou být členy oficiálních delegací. Cílem je přece budovat vztahy, nikoliv vyvolávat skandály.
Reakce ovšem na sebe nenechala dlouho čekat. Část opozice oznámila, že pojede na Slovensko také – vlakem a za své peníze. Má to být jasný vzkaz veřejnosti a srovnání s Okamurou. Jak takovou „truc akci“ čtete vy: oslovuje to voliče, nebo spíš politické a mediální publikum?
Je to gesto určené úzkému tvrdému jádru jejich voličů a samozřejmě sponzorům. Širší veřejnost to vůbec nezaznamenala. Ani v České republice, ani na Slovensku.
Psali jsme:
Piráti k tomu navíc natáčejí videa na sociální sítě, kde si s nadsázkou „balí kufry“ a už předem zesměšňují tamní vládní strany. Jak podle vás takový styl komunikace působí – přibližuje politiku lidem, nebo ji spíš mění v show pro sociální sítě?
Připomínám, že žádná z opozičních stran se v tuto chvíli nesnaží oslovit širší veřejnost. Ani Piráti se o to nesnaží. Vrátili se do role bavičů na sociálních sítích a nutno přiznat, že jim to jde. Dobře se to doplňuje s komickým dívčím poslaneckým klubem. Nepřikládejme tomu žádný další význam a v klidu si tu komedii užívejme.
Fotogalerie: - Chvilky 17. listopadu
Od politických stran se posuňme k občanskému aktivismu. Milion chvilek v čele s Mikulášem Minářem znovu vyzval veřejnost k akci, tentokrát podpisové – Stojíme za prezidentem. Aktivisté informovali, že se podepsaly už desítky tisíc lidí. Je to podle vás pořád běžný občanský apel, nebo už se tu aktivismus posouvá směrem k otevřenému politickému boji?
Samozřejmě že jde o otevřený politický boj! Pro posouzení celé situace je důležité rozumět tomu, že proti Andreji Babišovi stojí oligarchická struktura, jejíž součástí jsou politické strany pětikoalice, veřejnoprávní média, Milion chvilek, další politické neziskovky, ústavní soud a další. Z principu nemohou být objektivní, jsou jednou z válčících stran. Neslouží moci. Oni sami jsou moc.
Pokud to Andrej Babiš s nápravou poměrů myslí vážně, bude muset jejich moc zlomit. To zahrnuje i nutnost udělat přítrž aktivitám milionchvilkařů, například úplným odříznutím od všech zdrojů peněz. Pokud by byla tato část politické moci ponechána beze změny, byly volby vlastně zbytečné.
Psali jsme:
S aktivismem a veřejným prostorem souvisí i role médií. Česká televize dlouhodobě rozděluje společnost a teď se diskutuje návrh Patrika Nachera financovat ji z veřejného fondu místo koncesionářských poplatků. Vidíte v tom cestu ke zklidnění situace, nebo spíš k dalším sporům?
Obávám se, že neexistuje žádný krok, který by vedl ke zklidnění situace. Jsme v situaci studené občanské války. Buď vítězové parlamentních voleb ovládnou, či zničí i další opory odcházejícího režimu včetně České televize, nebo jim ty instituce zabrání převzít moc.
Vykonává Okamura funkci předsedy sněmovny lépe než Pekarová?Anketa
Na závěr bych to vzal trochu obecněji. Když se na současnou politiku, aktivismus i média podíváte z nadhledu sociologa: nemáte pocit, že veřejnou debatu dnes formuje úzká skupina hlasitých aktérů, zatímco velká část společnosti má pocit, že se jí už nikdo moc neptá?
Opravdu to tak je. Z hlediska politických názorů je společnost rozdělena na dvě velmi radikální poměrně úzké skupiny (kavárna a vlastenecká alternativa) a rezignovanou většinovou veřejnost, která nedůvěřuje ani jedné z těch skupin.
Nicméně politika je a vždy byla především bojem organizovaných elit. Doufám, že to Andrej Babiš pochopil a že bude postupovat s dostatečnou razancí.
Rozhodně čtenářům doporučuji, aby ignorovali kašpařiny představitelů končícího režimu, neničili si tím nervy a přesměrovali pozornost na něco pozitivního. Přichází doba, kdy je čas pracovat, studovat a vymýšlet. Tak abychom svou zemi mohli po malých kouscích zlepšovat, abychom jednou dostali nazpátek to, co nám v posledních dekádách vzaly nadnárodní organizace, aby zase začalo fungovat školství, vrátil se technologický optimismus a celkově jsme se vrátili na cestu civilizačního růstu.
Aby vznikaly projekty, jako je Jungmannova národní akademie, kde už více než 300 občasných posluchačů zvyšuje své mentální schopnosti tím, že se učí rozumět komplikovaným historickým a společenským souvislostem. Každý tím tempem, jaké mu vyhovuje.
Opravdu věříte, že Babišova vláda dokáže napravit celkové poměry?
Obávám se, že nový premiér a velká část jeho spolupracovníků nedokážou ani pochopit, v čem spočívá civilizační krize, natož aby ji napravovali. Ale mohou zastavit ničivé řádění liberální oligarchie a mohou opravit spoustu jednotlivých věcí. Navíc – tam, kde si nevědí rady – mohou postupovat podle Orbánova příkladu. Mohou tak připravit půdu pro projekt revitalizace národního hospodářství a národního života, který přijde v budoucnu.
To vůbec není málo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s názory Petra Hampla?
autor: Marek Bláha
