V době, kdy stát potřebuje finanční zdroje, zavíráme uhelné doly, které byly po staletí zdrojem energie, ať už tepelné, nebo elektrické. Jsme exoti, kterým není na světě rovno a rozumní lidé si při tom co se děje s uhlím v ČR klepou na čelo. Jenom na ostravsku jsme odepsali zásoby koksovatelného a energetického uhlí, které zhruba odpovídají hodnotě 50 – 100 miliard EUR.

Kolik zásob černého uhlí jsme odepsali zahozením složky s geologickým průzkumem uhlí v oblasti Frenštátu je obtížné spočítat. Lze však odhadnout kolik by dnes stály stovky kilometrů jádrových vrtů a ražených chodeb. Zhruba jde v dnešních cenách (kdyby se mělo vše dělat dnes) o jednu miliardu EUR takto zahozenou. Hodnota uhlí pod Frenštátem představuje podle fundovaného odhadu 100 – 200 miliard EUR a do toho není započtena možnost jímání plynu, při roztěžení uhelných slojí. Když jsme mluvili před loni s indickým ministrem dolů, tak sdělil, že Indie vydává ročně zhruba 100 licencí na těžbu uhlí.  Uhlí dále pomáhá financovat investice do solární a větrné energetiky. Příklad je také z ropného průmyslu, který dal vziknout geotermálním vrtům a větrným elektrárnám třeba na moři. Bez konstrukcí mořských plošin by se nikdy na vetrné mlýny  technologicky nedostalo.

Australští kolegové z oboru doporučili své vládě nechat veškerou těžbu běžet v nezměněné podobě, tedy i uhelnou a taktéž z výnosů financovat zelené zdroje. Uhlí je cenná chemická surovina a uhlí samo o sobě nemůže za to, jak s ním člověk nakládá. Co to je odchod od uhlí? Jen a jen blábol, těch lidí, kteří zprávy ze světa přeložili, vlastními chybami doplnili a předestřeli českému občanovi.