Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére. Já jsem včera viděl v televizi záběry oněch uprchlíků, kteří se brodili přes takový potok ve strašlivé zimě s malými dětmi. Říkal jsem si, že záběry by měly paní kancléřce promítat místo večerníčků každý den. Víte, ono se tady krásně poslouchá, my už jsme vás tady takto jednou poslouchali, jak si unie nedovolí nás přehlasovat kvalifikovanou většinou, protože my to přeci nechceme. Samozřejmě, stalo se. Totéž nás čeká teď a můžete tady stokrát mluvit o tom, že tentokrát už se to nestane. Samozřejmě, se to stane.

Paní kancléřka pozvala 800 tisíc, ona už ví, že to byla chyba, a teď neví, jak z té chyby ven. Ještě jich 200 tisíc zbývá. To znamená, až bude 800 tisíc, tak pak teprve nastává příběh nějaké relokace. Včera oznámila, že ekonomičtí imigranti budou nakládáni do vojenských letadel a odváženi zpět. Ptám se, kam zpět. Kam je odveze a potom se ptám, když někdo ujde 4 tisíce kilometrů, zaplatí peníze, oni ho označí za ekonomického imigranta, jestli člověk dobrovolně nastoupí do letadla, aby ho odvezli kamsi. Myslím se, že ne, že tam dobrovolně nenastoupí. To znamená, že se bude muset dostat do letadla násilím. Když ho tam ale dostane násilím, tak to vyvolá další násilí. A od násilí je to už blízko k tomu, co by si samozřejmě nikdo z nás nepřál. Takže já si myslím, že to bude všechno jinak.

Proč EU nedá peníze na pomoc a je to v pořádku. Pomoci zemím, kde jsou uprchlické tábory, ale ona je nedá z rozpočtu. Ona chce další sbírku a včera jsem slyšel, že nechcete platit nikdo, že nemá peníze. Apeluje na jednotlivé vlády, aby daly peníze. Ony jich také moc nemají. Proč je tedy nedá na místo nesmyslných dotací na pomoc, protože problém je vážnější, než si myslíme. V Sýrii hrozí horká válka. Tam stačí jeden drobný incident a jsme v globálním konfliktu dříve, než si umíte představit.

To znamená, já si od toho vůbec nic neslibuji. Situace je tak vážná – podívejte se na záběry – že tam už žádným normálním způsobem postupovat nelze. K tomu je potřeba přičíst to, co se teď stane v rádoby zemích, jako je Rakousko a Německo. Tam to není tak, že všichni jásají nad kancléřkou a říkají a vítají. Vypalují se ubytovny, v Německu dvě stě, teď už to přechází do dalších zemí. Je to samozřejmě obrovská příležitost pro opravdu extremistické strany, které budou zase obráceně ohlupovat veřejnost, že oni jsou ti, kteří jsou zastánci. Jsme toho svědky i v naši republice, i když zatím naštěstí v měřítku malém, ale to se může radikálně změnit.

Co můžeme dělat? Můžeme dělat například to, že až se situace v Rakousku a v Německu vyhrotí, pozveme občany zemí, kterým se politika jejich vlád nelíbí, že by se mohli stát vnitřními imigranty a přijít do ČR. Takový německý senior s německým důchodem – to je naprosto v souladu s tím, co jste říkal na konferenci Česko, jak jsi na tom. Ten by u nás úžasně nakupoval. Sice markety budou o svátcích zavřené, tam si nenakoupí, ale on má čas, nakoupí si jindy. To by byla jedna skupina.