Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové poslanci, už to budou skoro dva roky, co Poslanecká sněmovna schválila zákon o částečném napravení křivd. Všimněte si, že neříkám církevní restituce, jak je zvykem, ale částečné napravení křivd.
Od sametové revoluce uplynulo 22 let, než byla Poslanecká sněmovna schopna či spíše ochotna schválit tento - a všichni dobře víme nedokonalý - zákon. Přitom každý vidí tu nedokonalost někde jinde.
Ústavní soud rozhodl o nezbytnosti přijetí zákona, podle kterého by měl stát povinnost vrátit církvím neprávem zadržovaný majetek. Jsem si jistý, že kdyby tak nerozhodl, neměli bychom takový zákon ještě dosud. Je velkou ostudou této země, že trpěla potlačováním práva církví na vlastnictví majetku dlouhých 62 let.
40 let zadržoval církevní majetek komunisty ovládaný stát a 22 let až jízlivá neochota Sněmovny tento majetek vrátit. I když se k tomu sama zavázala. Musím připomenout, že zabrání řádových budov zvládli komunisté se svými lidovými milicemi za dvě noci. Jedna noc mužské řády a jedna noc ženské řády. V noci proto, že sami věděli, že konají nepravost a měli strach toto činit ve dne.
Je ostuda, že potom na základě rozhodnutí ústavního soudu Sněmovna zákon o částečném napravení křivd konečně přijala, dnes se otálí s jeho naplňováním a naopak se neustále zpochybňuje. Tento zákon není otázka majetku, ale práva a slušnosti.
Zasahování do zákona, na jehož základě jsou uzavřeny smlouvy, je špatná cesta. Snaha o jeho měnění budí dojem čísi snahy smlouvy neplnit vůbec nebo oddálit jejich plnění a hledat cesty, jak je nesplnit legálně. Takové počínání rozhodně neukazuje na fungování právního řádu v této zemi a nastoluje nedůvěru v právní jistoty.
V právním státě máme protiprávní stav, který je potřeba napravit. Máme uzavřené smlouvy, které mají právní stav nastolit, a to je potřeba respektovat. Navíc uzavřené smlouvy na základě zákona platí a jejich platnost nezmění žádná novelizace. Jak by se každému z nás asi líbilo, kdybychom namísto platu dostali zprávu, že se nestihlo výplaty spočítat a že se rozhodlo, že výplatu dostaneme o měsíc či dva později.
Ale církve a náboženské společnosti v takovém stavu jsou. Zákonem garantovaný příspěvek na jejich provoz je v souladu se zákonem postupně snižován a na základě toho samého zákona oprávněně očekávaný výnos z navráceného majetku nepřichází. Proto jediné, co podle mého soudu můžeme udělat, abychom se vyhnuli další ostudě a zachovali se slušně, není zákon novelizovat, ale vyzvat vládu, aby se k církvím za prodlení s vydáváním zadržovaného majetku omluvila a aby při té příležitosti přislíbila nápravu do reálného data a také, pokud tak ještě neučinila, aby co nejdříve zjednala nápravu. Omluva je způsob jak vyjádřit a přiznat svou chybu a vyjádřit lítost ze selhání. Omluva patří k jednání slušných lidí. A já chci věřit tomu, že zde jsme a chceme být slušní lidé. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)
Ing. Petr Kudela
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
