Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, proč jsme vyvolali jako strany současné opozice tuto mimořádnou schůzi? Nejde o nic menšího než o čtyři vážné body: první, Zdražování cen pohonných hmot i potravin a hrozba inflace; za druhé, Ohrožení nezávislého fungování České televize a Českého rozhlasu; za třetí, Bezpečnostní chaos vlády Andreje Babiše, a konečně za čtvrté, Riziko ztráty evropských dotací kvůli kauzám Babišovy vlády. Tohle není nic akademického, tohle jsou reálné problémy, kterými žije Česká republika a kterými žijí čeští občané. Špatné kroky vlády, chaos a nicnedělání také občané zaplatí. O čem bude dnešní den? O čem bude dnešní mimořádné jednání? O ochraně peněženek, prosperity a ekonomiky země, ale také o svobodě projevu a nezávislých médií a bude také o bezpečnosti a právním státě. Čtyři body, které fakt hrají v životě lidí důležitou roli. Fakt nejde o nic malého a ve všech těch oblastech se bohužel projevuje chaotické vládnutí a v mnoha případech prostě slabost v tom, jak vystupuje vláda navenek a jak se domlouvá uvnitř. Pojďme se věnovat teď všem těm čtyřem oblastem.

První, Zdražování cen pohonných hmot i potravin a hrozba inflace. Před čtyřmi lety jsme zažili krizi spojenou s útokem na Ukrajině. Válka na Ukrajině stále neskončila, do toho přišla velmi vážná situace na Blízkém východě a ty dopady zažívá současná ekonomika v celé Evropě a fakticky v celém světě. Jednotlivé evropské státy přinášejí řešení. Samozřejmě, že nemůžou za to, že rostou ceny energií. Za to také vládu neviníme. Ale ty vlády řeší to, jakým způsobem zmírnit dopady, jak to udělat, aby se dopady krize na Blízkém východě, ale i války na Ukrajině nepromítly tak do ceny životních nákladů lidí, aby tak nezasáhly do peněženek.

Co předvádí současná česká vláda? 28. února začal konflikt na Blízkém východě. My jsme i s ohledem na to, co bylo snadno představitelné a co se začalo objevovat na burze, tak jsme přišli s návrhem na snížení spotřební daně jako důležitý krok.

Co následovalo? Že je to prý úplně zbytečné, že to je špatný krok, že to nebude fungovat – argumentovali jsme tím, že před čtyřmi lety přesně tenhle krok fungoval – a potom spleť neuvěřitelných, vzájemně si odporujících výroků. Alena Schillerová hovoří o tom, že například zastropovat ceny marží by byla atomová bomba pro trh. Andrej Babiš přidává, že samozřejmě sice kdysi navrhoval zastropování cen pohonných hmot, ale že ví, že to není dobře, protože v Maďarsku na to doplatili a rozhodně to nemáme opakovat. Potom Alena Schillerová říká, v České republice nikdo marže pohonných hmot nezneužívá, a ukazuje graf z poctivého sledování vývoje, který připravilo Ministerstvo financí. Druhý den nebo třetí vystoupí Andrej Babiš a řekne, že marže se zneužívají a dokumentuje to na cenách pohonných hmot kolem dálnice D1, tedy včetně jeho vlastní benzinové pumpy.

Co si z toho může vyvodit běžný občan? Že vláda neví kudy kam, že místo toho, aby dělala koncepční kroky a třeba se inspirovala, neplivala na konkrétní návrh opozice, který hlavu a patu má – koneckonců to potvrdila i tím, že ho nakonec přijala – tak se dohaduje, přešlapuje na místě a fakticky nic nedělá a něco začne dělat až v okamžiku, kdy to je skutečně neudržitelné, a protože dlouho přešlapovala na místě, tak musí ukázat aktivitu. To jsme zažili tady v předchozích dnech: jednání ve stavu legislativní nouze a k tomu kroky, které popírají slova jak premiéra, tak ministryně financí. Došlo na atomovou bombu, došlo na to, že některé čerpací stanice zavřely, došlo na to, že někteří lidé zaplatili za benzin víc, než by museli, prostě proto, že zafungoval efekt cenového stropu a tam, kde měli nižší marže, tak si řekli: Když nám tady stát určuje vyšší cenu, tak půjdeme k ní. Ukázka, jak se to dělat nemá.