Ona nám ta politika tak nějak připomíná seriály, ty hororové poměrně často. Po nějaké době se však seriál okouká, ale herci zase hrají v dalším seriálu. Ten sice po čase skončí v archivu, ale většina hereckých protagonistů se objeví v nových kulisách dalšího seriálu znovu.

Zdá se, že autoři hororů se úspěšně uplatňují jako tvůrci volebních kampaní, možná méně než tvůrci zamilovaných seriálů z červené knihovny. Volební kampaň totiž můžete v zásadě postavit jen na dvou přístupech. Na lásce k oblíbenému politikovi (těch oblíbených je ovšem poměrně málo), nebo na strachu před něčím či před někým (a to je většina kampaní).