V kuloárech Mezinárodního olympijského výboru už se zase diskutuje, jak ruské a běloruské sportovce pustit na olympiádu. Bez ruské/běloruské identity, bez vlajek a s absencemi hymny. Na to Rusové vykřikli, že požadují plnohodnotnou účast. Není divu, že se ukrajinský prezident proti i „umírněné" účasti sportovců ze zemí, které sužují Ukrajinu, ohradil. Olympijští bafuňáři už zase diskreditují olympijskou myšlenku. Místo solidarity a hlubokého smutku z dění na Ukrajině cynicky vymýšlejí, jak zase ohnout etiku. Zábavu a prachy nadřadit nad masakry na Ukrajině. Beru, že sportovci obou zemí patří v řadě disciplín ke špičce, a ne všichni jsou produkty chemického průmyslu a lékařství, ale všechny jejich případné medaile nestojí ani z jedno zabité, nebo doživotně zmrzačené dítě. Nestojí za jediného sirotka, kterému absence matky, nebo otce poznamená celý život. Kdyby byli pánové v MOV trochu slušní, přeskupili by si žebříček hodnot. I světoví sportovci by měli přispět k lepšímu světu a vyslat jasné gesto, že normální je nevinné lidi nevraždit.