Důstojně, v klidu, bez napadání: tak bych charakterizoval letošní půlnoční mši v katedrále na Pražském Hradě. Jan Graubner ji vedl s klidem a důstojně. Na charakteristiku naší společnosti mu stačilo několik jasných vět. Vymíráme, hrajeme si na sólisty, píšeme, ale nečteme, vytrácí se originalita. Harmonie absentuje nejen v politice, ale i v rodinách. A také velice zřetelně připomněl známou posloupnost pro dosažení pokoje. Ten není na začátku řetězce, ale na jeho konci. "Modlitba rodí víru, víra rodí lásku, láska rodí službu a služba rodí pokoj". Pokoj, nebo, chcete-li jistotu. Špičkové provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby dotvořilo slavnostní atmosféru večera. Doporučuji všem, aby si půlnoční z archivu ČT pustili. Pustili a přemýšleli. Pokud čtete, nebude pro vás problém do zmíněné posloupnosti dosadit lidské hodnoty bez ohledu na to, zda jste věřící, nebo ne.

Potřebu "promluvit" na Vánoce měl i exprezident Zeman. Tento zbytečný člověk, kterého měli penzionovat už v patnácti (a státu by se to vyplatilo) se stavěl do role glosátora. Přitom sám provozoval politiku ojetého auta s přetočeným tachometrem. Můžete si namlouvat co chcete, ale myslím, že jediné co udělal bylo, že si dal tu práci, že se narodil, abych parafrázoval známý výrok z Mozartovy Figarovy svatby.