Laudát (TOP 09): Ministr Babiš prostě nemá pravdu, nemá. Je fascinující, že lidé mu věří

21.10.2015 17:31

Projev na 33. schůzi poslanecké sněmovny 21. října 2015 k Vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016:

Laudát (TOP 09): Ministr Babiš prostě nemá pravdu, nemá. Je fascinující,  že lidé mu věří
Foto: Hans Štembera
Popisek: František Laudát

Já jsem hodně rád, že alespoň chvilku tady byli páni ministři, někteří dorazili zdáli, ale už zřejmě zase nemají trpělivost poslouchat tady ty věci. Možná jim to přijde bagatelní, ale potom z toho vyplývá do budoucna poměrně široká arogance. Beru, že i já, možná i další, tady říkají spoustu často vaty, nicméně mezi tím by si mohli poslechnout i nějaké věci, které by mohly být pro ně inspirací. A jestli jim to nestojí za to, je mi to líto a podle toho také ta práce vlády vypadá.

Původně jsem tady samozřejmě chtěl hodně rozebírat investice, ale při rozpravě, kdy 77 miliard je více než 118, tak já už nevím, co si mám o tom myslet. Pan ministr Babiš tady zareagoval na kolegu Stanjuru z ODS. Prostě nemá pravdu, nemá pravdu a skutečně to začíná připomínat dialog hluchých, protože jednoznačně i ten graf, který on tady ukazoval, tak prostě při propadu ekonomického růstu při záporných číslech ty hodnoty byly větší na investice, než jsou dnes. A já si vzpomínám, jak on říkal, že je potřeba šetřit na výdajích, že se zbytečně plýtvá, že se málo investuje, vy jste neinvestovali do dálnic apod. A co je tedy fascinující, je skutečnost, že lidé mu věří. Je prostě něco jako ta Bílá paní, kde je závěrečná scéna, kdy pochodují, s tím, že tam je most, a oni pochodují tou řekou bez mostu. Já prostě už nevím, co na to říct. Ale přece jenom na rozdíl od svého předřečníka se podržím strohých čísel.

Co se týká kapitálových výdajů, tzn. investic. Rok 2011: výdaje ze státního rozpočtu ze zdrojů České republiky 40,7 miliardy, Evropská unie 64,2 miliardy, celkem 104,9 miliardy korun. 2011. Když si naleznete statistiky, tak 2011 začala druhá vlna, tentokrát dluhová, krizí evropských ekonomik, kdy došlo ke stagnaci a propadu růstu HDP. Takže 104,9 miliard. To jsou očištěná oficiální skutečná čísla Ministerstva financí. Takže plánovaných 104,9 miliard, 118,9 byla skutečnost čerpání. Že se to liší, je dáno tím, že se prostě uvolní někde nějaké projekty a většinou je dofinancuje Evropská unie, tudíž to naskočí, není to tak, že jsou nastřelována nějaká čísla. Opakuje se fakticky dodneška.

2012. Plán 96,9 miliardy, skutečnost 113,6 miliardy. 2012 mám pocit, že gradovala recese.

2013. Plán 97 miliard, skutečnost 102,3 miliardy korun.

2014. Plán 74,3 miliardy, skutečnost 111,5 miliardy. To znamená: proti recesi 118,9 miliardy je podle mého více než 111,5 miliardy.

2015. Plán 75,8 miliardy a myslím, že pan ministr tady říkal 127 miliard. (Nápověda z pléna: 205 miliard.) 205 miliard. Je to zběsilé dočerpávání fondů za uplynulé období. Říkám, až budeme dělat státní závěrečný účet, je to k diskusi.

Snad nepopíráte, pane ministře, že na rok 2016 plánujete 77,7 miliardy korun s tím, že z národních zdrojů to je 44,5 miliardy korun. Jsou to vaše čísla.

Pokud si vzpomínáte na diskusi při minulém rozpočtu, tak veliké penzum příspěvků, a nevím, jestli by to bylo 70, 80 %, nedělal jsem si statistiku, nestíhám to, nicméně bylo k tomu, že stát vydává z veřejných rozpočtů nedostatečné prostředky na vědu, výzkum a inovace. Je mi líto, ale jestli bych tady někoho chtěl vidět při projednávání tohoto rozpočtu, tak by to byl pan ministr Bělobrádek. Pokud si vzpomínám, tak při prvním čtení minimálně na podstatnou část té diskuse, ne-li na celou, tady také nebyl. Potom při nějakém, myslím, že druhém nebo třetím čtení, nevím, tak řekl, že vlastně neví, o čem mluvíme. Předpokládám, že i ve druhém nebo ve třetím čtení, pokud se tady zopakují výtky směrem k nefinancování nebo k nedostatečným prostředkům na tento klíčový segment ekonomiky, tak že zase řekne, že nám nerozumí nebo pronese něco osobního, aby tím překryl vlastní schopnosti.

Pan kolega Klaška tady říkal, že roste podpora vědy a výzkumu a že je to pozitivní vývoj. Tak já tedy nevím. Výdaje na výzkum a vývoj v procentech hrubého domácího produktu 2012 0,97 %, 2013 0,98 %, 2014 0,95 %, tudíž to pendlovalo těsně pod 1 %. Na letošek je plánováno 0,78 % a na příští rok 0,77 %, tzn., už se dostáváme na tři čtvrtě procenta, nebo blížíme se tři čtvrtě procentu. Pan kolega poslanec si zřejmě ve stylu vlády: Říkejte si, co chcete, píšeme čísla, jaká chceme, my budeme tvrdit, že je všechno OK, tak prostě budeme říkat přesný opak, než je realita. Snad se ještě shodneme, že 100 je 100, 77 je 77. Pokud ne, opět odkazuji na ten film.

Je mi to líto z toho důvodu, že jestliže prostě vláda v krizových letech uměla najít prostředky, a mohu říci, že jestli něco by stát měl dělat, tak je to právě z hlediska budoucnosti, abychom byli měli tak stabilní ekonomiku, aby byl vytvářen sociální potenciál, tak je to právě do podpory inovací.

Nevystačíme si v totálně konkurenčním světě s tím, že on si to soukromý sektor pokryje, vždyť zhruba 80 % nákladů na inovace a vývoj hradí soukromý sektor v naší zemi. A jestliže někdo podsekává těch zbylých 20 %, tak to je přesně ta mezera, která nás zbytečně zbavuje konkurenceschopnosti. Odboráři, sociální demokraté a lidovci stále dokola opakují, jak jsou tady nízké mzdy, že je to potřeba zvyšovat. Vážení přátelé, dámy a pánové, tohle přece není cesta, stavět zejména privátní podnikatelské subjekty, že jim budeme pomocí odborářských tlaků nařizovat, jaké mají dávat zaměstnancům mzdy. Kdo zná technologické firmy, tak ví, že to je právě ten segment ekonomiky, kde se vytváří sociální potenciál, kde nejenom uživí sebe, ale jsou schopni dát výrazně vyšší platy, již dneska nad standard, než jsou minimální mzdy, než jsou průměrné mzdy. Přece také znáte tu realitu. A vy zrovna tento sektor podsekáváte. Vy skutečně děláte přesně to, co chtějí odboráři. Proto já tomu říkám - nechci rozehrávat válku na mnoha frontách - odborářský rozpočet. To znamená, není to investiční rozpočet. V žádném případě není. Pokud bych vzal nějakých téměř minus 5 % propadu v době největší krize nebo přes 4 %, dneska plus 4, tak máme rozdíl 10 % nebo 9 nebo 8. Tak prosím, neubírejte v těch plánovaných číslech na do budoucna potřebné komodity nebo segmenty ekonomiky a aspoň tam zkopírujte a přidávejte, abyste tu ekonomiku akcelerovali, nikoliv dusili.

Plný rozsah vašeho konání, které si tady dneska tak pochvalujete, lidé pocítí na své kůži, až přijde recese. Co potom někdo bude muset dělat s těmi kvanty státních zaměstnanců navíc, s těmi nabobtnalými mandatorními výdaji? A vždycky je problém překlopit ten rozpočet. Kromě řezníků typu Margaret Thatcherové se toho neodvažuje v dnešní éře už vůbec nikdo, aby udělal razantní škrty ze dne na den, protože každý se bojí a lidé přece jenom se chovají ve stylu - co je doma, to se počítá. Mně je jenom líto, že tímto rozpočtem zcela rezignujete na zvrácení toho vývoje, na vytvoření přece jenom většího potenciálu snižováním státního dluhu v absolutní částce, snižováním, že rezignujete na rozpočtovou odpovědnost. Nemusíte vytvářet rezervy, ale čím bude menší státní dluh, tím vytváříte automaticky prostor v případě krize tuto krizi překlenout za co nejmenších obětí sociálních. Neděláte to.

Úplně přesně se opakuje situace z éry ministra financí Sobotky. Tehdy byl dokonce více než 6% růst a stát hospodařil s deficitem. Nemusíte chodit daleko. Vezměte si příklad z Německa. Německo dvacet roků, ještě za éry socialismu, kdy někdo obchodoval s fosfáty, někdo seděl, úporně, až skoro skepticky, protože ono to neneslo přímo zvýšení efektivity ekonomiky, ale úporně investovalo do vědy, výzkumu, do materiálového inženýrství apod. Někdy v půlce 80. let jsem s jedním z vědců mluvil a on říkal, že v Německu je obrovské rozčarování vlády, že skokově zvýšili a udržují na vysoké úrovni financování a výdaje do výzkumu v přírodních vědách a nenese to výsledky. No, za dvacet let se jim povedlo, že to výsledky přineslo. Společnost se překlopila do zcela jiné úrovně. Takové, o které vy dnes sníte, ale politikou děláte přesný opak.

Jak jsem říkal, znovu vracel bych se k tomu, ale jestli mně je něčeho líto, tak je absurdní, že v době, kdy si vláda pořídí vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace, tak podpora tohoto segmentu klesá. Samozřejmě teď už jsem slyšel - a byl to jeden ze dvou důvodů, proč dva dílčí rozpočty v loňském roce z příslušných výborů nebyly schváleny. Jeden byl rozpočet Ministerstva průmyslu a obchodu, a to kvůli položce zacházení s financemi na sanaci starých zátěží po těžbě. Ale ta podstatnější částka byla, že najednou tam vymizela položka - nebo byla tam nula na místě, kde předtím byla jedna miliarda na podporu inovací malých podniků. Teď to překrýváte rétorikou, jaké obrovské peníze jsou pro nás rezervovány v Evropské unii. Já jenom na to chci říct, že ta částka na první pohled ohromí, ale jednak ty peníze se nebudou příliš dynamicky předpokládám čerpat v letošním roce. Je to na celé programovací období, tak ať už chtěně, či nechtěně matete veřejnost. Za další, hrnete republiku zrovna v tomto nejdůležitějším segmentu podpory budoucnosti do situace, kterou známe už dneska z resortu dopravy z budování dopravní infrastruktury. Prakticky většina nových investic je tažena ze zdrojů Evropské unie. A kdyby náhodou se Evropská unie rozhodla výrazným způsobem řešit naléhavé problémy a sáhla k nějaké redukci, tak budeme stát před tím, že jsme si na to zvykli.

K panu kolegovi Klaškovi o investicích do silnic. Já souhlasím s tím - a jsem rád, že to slyší pan ministr dopravy - není pravda, že jste tu situaci poslali na jinou trajektorii. V loňském roce - a to jsou objektivní čísla a můžeme se o tom dohadovat na základě statistik, když vezmu od začátku budování dálnic a rychlostních silnic, a to byl rok 1970, kdy byla samozřejmě logicky nová (?), tak jsem si nechal udělat celou časovou řadu po létech - měli jste sedmý nejhorší výsledek v celé historii, tzn. to bylo asi 45 roků, sedmý nejhorší. S tím, že byl uveden z nových investic do provozu pouze jeden úsek rychlostní silnice z Hrádku nad Nisou v délce 7,3 km, jestli si vzpomínám dobře na to číslo, směrem na Žitavu. Jinak nic. Nevím, kolik kilometrů silnic a dálnic bude otevřeno v letošním roce, ale rozhodně to nebude žádná rána, možná že také nula. Já teď skutečně nevím. Statistiku fungování resortu dopravy si připravuji na dvouleté výročí, takže ještě ta čísla nemám a počkám i na uzávěrku roku.

Pan kolega Klaška má pravdu v tom, že občané asi zaznamenali - a skutečně zafungovalo - že se začalo hodně stavět. No, je to rozhazování peněz, ale ne ve zlém slova smyslu. Každý úsek, každý most, který se vám podaří opravit, je jenom dobře. Každou silnici, kterou opravíte, ať už jedničky, dvojky, trojky nebo dálnice nebo R, je pozitivní. Nicméně tam ty masivní drobné investice na silnicích nižších tříd jsou jen výsledkem toho, že nebyly a nejsou připraveny větší investice na klíčových tepnách této země. To je ten pravý důvod.

Vy se tady neustále - a udělal to i kolega Klaška - odkazujete na to nešťastné období exministra pana Bárty. Já mám pocit, že byl 2010, 2011, nevím, kdy skončila jeho éra. Pak se tam ministři střídali nějaký čas po několika měsících. Nicméně už po něm zase opět byla ta příprava nějakým způsobem obnovená. A kolik roků byste potřebovali na to, abyste to dostali do nějaké regulérní souvislé dynamiky - projektování, příprava, veřejnoprávní projednání a stavění, do nějakého systémového stavu. Kolik let by to trvalo. Já si dovolím dneska tvrdit, že výpadek způsobený panem ministrem Prachařem je v investicích do nové dopravní infrastruktury podstatně výraznější a zásadnější, než tomu bylo v éře pana Bárty.

Čísla o zprovozněných kilometrech dálnic a rychlostních silnic o tom mluví zcela jasně. Jinak, co se týká proinvestování nebo neproinvestování peněz, logicky v návaznosti na to jste nezlepšili nic. Je mi líto a sám bych to přivítal. Sami víte, že v resortu dopravy jsem fanda, takže tady žádné dlouhé ciráty. Ale už na váš kabát, na váš vrub jde nefunkční novela zákona o výkupu pozemků, která to měla zrychlit. Už je tedy podán napříč politickým spektrem pozměňovací návrh vašeho pozměňovacího návrhu. Vy jste tady úporně zabránili zbytečně a za každou cenu, aby nebyl přijat náš návrh s kolegou Stanjurou. Potřebovali jste několik měsíců na to, co on sepsal z pondělka na úterý, dokonce ve dvou variantách, byť tam je toho trošičku víc, ale na to podstatné potřeboval jeden večer, vy jste na to potřebovali od května, kdy už bylo jasné, že novela nefunguje.

Na hospodářském výboru jsem vašeho ministra životního prostředí, respektive jeho náměstkyni, vyzýval a všichni to snad nezapřete, aby na povinné novele zákona o posuzování vlivu na životní prostředí vzhledem k tristní situaci, pomalému způsobu projednávání, byla přijata minimalistická varianta. Je vaší vinou, respektive vašeho ministra, že nebyla přijata z hlediska časového minimalistická varianta, aby se ten postup na páteřní síti urychlil. Samozřejmě ruku v ruce s tím jde vaše rétorika, vašeho pana předsedy Babiše. Předtím říkal, že za to mohly pravicové vlády, pokud jste si všimli jednoho jeho výroku, myslím, že minulý či předminulý týden říkal, že za to můžou zákony. Už je tady jistý posun. I my jsme byli v pasti evropské legislativy, v pasti vyvlastňovacích procesů, ale, jak vidíte, není to tak jednoduché. A máte zatím horší výsledky, než měly předchozí vlády.

Takže nemluvte o proinvestovávání. Dopravní stavby, co se letos rozjíždějí a zaplať pánbůh za to, na D3, na R4, tak to jsou všechno věci, které, kdyby pan Prachař nezastavoval, neobjednával studie padesátou první a šedesátou či stou na totéž, tak se mohlo zahajovat v loňském či předloňském roce. Padá to na jeho triko v plné výši a propad, ztráta dvou stavebních sezón, je smutný a tristní o to více, že se domnívám, a byly tehdy připravovány kolegou exministrem Stanjurou projekty na rychlé dočerpávání financí právě ze všech různých resortů na přesuny do resortu dopravy, že pan Prachař je zodpovědný za to, že to se nepovedlo a řadu miliard zbytečně z Evropské unie nevyčerpáme.

Takže jedno lidem říkáte. Bohužel, a říkám bohužel, všichni jezdíme po silnicích, všichni chceme, aby lidé pracovali v technologických provozech, pokud možno, aby firmy hodně vydělávaly, ale vy jim prostě jenom zhoršujete prostředí, nebo v lepším případě jim nepomáháte. Některými svými představami naopak budete přispívat ke zhoršení podnikatelského prostředí. Co se týká tohoto rozpočtu, je to jenom hlavně zmarněná šance, která se možná teď naskýtá, přímo se nabízí, abyste vytvořili větší jistotu do budoucna. Jdete cestou, že si koupíte jisté voličské skupiny. Je to politika sociální demokracie, ale pak aspoň prosím zbytek koalice, nepřesvědčujte, že jste středové či dokonce pravicové strany. Ono to tady ostatně hnutí ANO předvedlo i včera při hlasování o uzavírkách o významných svátcích v roce hypermarketů, nebo prodejen nad 200 metrů čtverečních. Aby se neřeklo podobně jako v duchu KDU, někteří hlasují pro, jiní se zdrží, někteří proti. Co se nám hodí, tak se zvedne příslušná skupina. Vždyť vidíte, že tam máme takovéhle poslance.

Ing. František Laudát

  • Předseda Klubu angažovaných nestraníků (KAN)

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mračková Vildumetzová (ANO): 42 milionů na vládní propagaci. Zrušte to

23:07 Mračková Vildumetzová (ANO): 42 milionů na vládní propagaci. Zrušte to

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 19. dubna 2024 k migračnímu paktu a 42 milionům na informač…