Na výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny jsme včera projednávali nominaci Věry Jourové na eurokomisařku do Evropské komise. Povedlo se nám přehlasovat eurohujery z hnutí ANO, a tak neprošlo usnesení s podporou nominace Věry Jourové.

Pro pí. Jourovou jsem nehlasovala ze dvou důvodů. Zaprvé by to bylo pro ostudu, zadruhé neodmítla plán budoucí šéfky Evropské komise U. von der Leyenové na bezuhlíkovou stopu. Na výboru jsem zmínila fakt, že nesmíme dusit evropské hospodářství. Že naši energii na poli ekologie musíme soustředit na celosvětově největší znečišťovatele, tedy asijské a americké státy. Také bychom měli tvrdě postupovat proti těmto státům za jejich likvidaci deštných pralesů. K čemu je nám sázení stromů v ČR a Evropě, když na druhé straně světa mizí deštné pralesy větší než Praha za několik dnů? Nikdy nezvládneme vysadit tolik stromů, aby to kompenzovalo úbytek zmíněných pralesů. Proto nebudu a nemůžu v rámci sebezáchovy podporovat ničení našeho evropského hospodářství, což pro mě představuje pí. Jourová a fakt, že kvůli její snaze o získání funkce eurokomisařky zásadně a hlasitě neodmítla tohle bezuhlíkové bláznovství.