Tím, jak se ekonomice v současné době daří, to vyvolává pocit, že všechno jde a půjde automaticky samo a že je možné jakkoli do tohoto procesu zasahovat. Pod pokrývkou nejvyšších idejí ekologických, zájmu lidu, dobra všehomíra apod.
Málokdo dnes uvažuje tak, že bohatství vzniká každodenní poctivou prací, která je smysluplná, má odbyt a je rentabilní. Většina, zejména výše uvedených skupin lidí se domnívá, že peníze padají jak mana nebeská, popřípadě vznikají rozdělováním dotací a urváním toho největšího dílu veřejných peněz. Z toho vyplývají bezprecedentní útoky na ty oblasti podnikání, které právě peníze generují. Zejména na ty menší, neboť na molochy si ani tito lidé netroufnou. Jako příklad mohu uvést cestovní ruch – hotely, restaurace, penziony apod. A to proto, že jsem více než 26 let v této branži působil. Zažil jsem zde časy dobré, ale i drtivou krizi let 2008 - 2010, kdy jeden podrážel druhého, a luxusní hotely nabízely ubytování za pár švestek. Omezovali se zaměstnanci, všichni museli dělat všechno, aby se přežilo. V současnosti je, i přes všechny hlouposti jako je EET, kontrolní hlášení a zákaz kouření, situace diametrálně jiná. Celosvětová ekonomika zažívá konjunkturu a ze všech zemí do všech zemí se valí miliony turistů a utrácejí zde za služby, suvenýry a blbosti spoustu peněz. Z hlediska ekonomiky, zaměstnanosti a dalších plusů je ekonomický přínos cestovního ruchu nezanedbatelný.
A teď tedy pohled na tuto skutečnost z druhé strany. Nynější celosvětový trend dříve nebo později dorazí i k nám. A už doráží. Po vzoru některých západních měst se z turisty stává nepřítel, který otravuje vzduch, je hlučný, zahušťuje provoz na ulicích, zatímco pašování nelegálních přistěhovalců je považován za naprosto normální. Bez ohledu na negativní dopady na dotčenou zemi.
V současné době sdílené ekonomiky, zkratek, kterým člověk ani nerozumí, předstírané ekologie, která občas zavání ekoterorismem a kde na nejnižším místě pomyslného žebříčku je pracující otec od rodiny, se nelze ani ničemu takovému divit. Chápu, že je třeba chránit památky (za nasprejování Karlova mostu bych ty dva uličníky nejraději zbil), zajistit noční klid, řešit odpadky, ale jak se říká „vocaď pocaď“. Myšlenky lidí i z pražského magistrátu na osolení těchto návštěvníků a znechucení jim jejich pobytu jsou zcestné.
Vždyť tito lidé pak informují o zdejší situaci ve své domovině a svět si podle toho dělá obrázek. Proto uvažované zvýšení lázeňského a městského poplatku v Praze z denních 21 Kč až na uvažovaných 250 Kč nebo instituce nočního starosty je prostě hrůza. A koho tato dodatečná daň postihne především? No přece české turisty. Leckdo může namítnout, že podobné, anebo daleko horší věci se dějí v Barceloně, Benátkách, Římě (viz udělení 1 000 USD pokuty za ohřátí kávy na nábřeží v Benátkách). To je fakt. Ale naším dobrým zvykem je vybírat si ze světových zkušeností to nejhorší a potom být ještě papežtější než papež. A nemohu nezmínit i to, jak se liší v současné době v současné Evropě i to, jak je rozdílný způsob pohostinství k lidem, kteří přijíždějí za poznáním a nechají v dané zemi nemalé částky a k tzv. uprchlíkům. Obrázek o dvojím přístupu si jistě vytvoříte sami. Ale toto všechno v plné nahotě odhalí zadrhnutí ekonomiky, o krizi nemluvě. Cestování, turistika, koupě lyží nebo nového auta jsou věci zbytné a lidé v době nedostatku na ně rezignují jako na první v řadě. Pak se možná změní náhled těch, kteří nikdy nepodnikali, nikdy si to nezkusili, ale přesně vědí, jak z koho tahat peníze a přitom klienty odrazovat.
Trochu se mi prolínají myšlenky, ale věřím, že chápete, co jsem chtěl sdělit a podívat se na věci i z druhé strany, než je dnes moderní a zítra již bude možná povinné. Jak říkám, jsem docela rád, že jsem "starej". Přestávám totiž tento svět chápat....
Ladislav Linek
autor: PV