Tím, jak se ekonomice v současné době daří, to vyvolává pocit, že všechno jde a půjde automaticky samo a že je možné jakkoli do tohoto procesu zasahovat. Pod pokrývkou nejvyšších idejí ekologických, zájmu lidu, dobra všehomíra apod.

Málokdo dnes uvažuje tak, že bohatství vzniká každodenní poctivou prací, která je smysluplná, má odbyt a je rentabilní. Většina, zejména výše uvedených skupin lidí se domnívá, že peníze padají jak mana nebeská, popřípadě vznikají rozdělováním dotací a urváním toho největšího dílu veřejných peněz. Z toho vyplývají bezprecedentní útoky na ty oblasti podnikání, které právě peníze generují. Zejména na ty menší, neboť na molochy si ani tito lidé netroufnou. Jako příklad mohu uvést cestovní ruch – hotely, restaurace, penziony apod. A to proto, že jsem více než 26 let v této branži působil. Zažil jsem zde časy dobré, ale i drtivou krizi let 2008 - 2010, kdy jeden podrážel druhého, a luxusní hotely nabízely ubytování za pár švestek. Omezovali se zaměstnanci, všichni museli dělat všechno, aby se přežilo. V současnosti je, i přes všechny hlouposti jako je EET, kontrolní hlášení a zákaz kouření, situace diametrálně jiná. Celosvětová ekonomika zažívá konjunkturu a ze všech zemí do všech zemí se valí miliony turistů a utrácejí zde za služby, suvenýry a blbosti spoustu peněz. Z hlediska ekonomiky, zaměstnanosti a dalších plusů je ekonomický přínos cestovního ruchu nezanedbatelný.

A teď tedy pohled na tuto skutečnost z druhé strany. Nynější celosvětový trend dříve nebo později dorazí i k nám. A už doráží. Po vzoru některých západních měst se z turisty stává nepřítel, který otravuje vzduch, je hlučný, zahušťuje provoz na ulicích, zatímco pašování nelegálních přistěhovalců je považován za naprosto normální. Bez ohledu na negativní dopady na dotčenou zemi.