Jak napovídají poslední události, bude plánovaný, zdůrazňuji plánovaný schodek rozpočtu na rok 2018 podstatně vyšší. Vláda v zoufalé snaze kupovat si voliče přistoupí na požadavky kohokoliv, kdo by ji mohl opětovně zvolit. Odboráři proto neváhají, a protože jejich zodpovědnost za ekonomiku státu je jako vždy nulová, nasazují laťku pěkně vysoko. Zvláštností této doby je to, že odboráři zapomínají na dělnickou třídu. Ta má, jak jsme nedávno na ČT mohli vidět, v různých firmách (např. Vodňanské kuře) těžké pracovní podmínky a mrzký peníz. V poslední době se soustřeďují na růst mezd úřednictva, které samo o sobě roste téměř geometrickou řadou. Zatímco peníze na investice, vývoj a výzkum jsou na horší úrovni než za Nečasovy vlády, která vládla v hluboké krizi, přidává se zvesela státním zaměstnancům, hejtmanům, primátorům, starostům a dalším. Možná, že si to mnozí z nich zaslouží. Ale já se ptám, zda se takto řídí prosperující firma, jak nám bylo v posledním období velice často předesíláno minulým ministrem financí panem Andrejem Babišem.

Takto se řídí snad jen taková firma, u které na úrovni hospodaření vůbec nezáleží, a když je třeba, tak se tam peníze nasypou ze státního rozpočtu. Z cizího prostě krev neteče. Současný ministr financí Ivan Pilný, který se po určitou dobu snažil oponovat některým šíleným nápadům s velice neblahými dopady do státního rozpočtu, zdá se v poslední době již zcela rezignoval. Podrobil se politické nutnosti. Když už ustoupil ve výdajích, snažil se alespoň uměle přifouknout příjmy. Teď už myslím, že je mu to úplně všechno jedno stejně jako asi všem členům vlády. No mají to všichni „za pár“, tak co.