Hezké dopoledne, vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Já jsem si s sebou vzal ten celý šanon těch tisků, tak jak dneska projednáváme, tak jak my na výboru jsme se tomu věnovali v průběhu léta, v červenci, v srpnu, v září, opakovaně jsme se k tomu vraceli, dostávali jsme i odpovědi na naše otázky, psali jsme si dopisy s ministerstvy a tak dále. Z těch materiálů, když je člověk opravdu čte, nebo si čte ty odpovědi, tak vidí, že tam je řada rozporů a nesrovnalostí. Já jenom bych připomněl, že v rámci celé EU jde o 1,2 bilionu korun. Jsou to velké peníze. Do ČR je to zhruba 550 miliard korun. Ty peníze nejsou samoúčelné, mají směřovat k nějakému cíli. Velká část těch peněz samozřejmě jde na společnou zemědělskou politiku, o tom tady byla řeč, ještě se k tomu jistě vrátíme, asi v tomto bodu i potom později odpoledne. Velká část těch peněz, je to pilíř evropských dotací, jde na tzv. kohezní politiku. K tomu se dostanu za chvilku.

Řada těch stanovisek vlády, tak jak tady byla přednesena, nebo jak jsou v těch materiálech, jsou logická, pochopitelná. Řada názorů je ale minimálně sporných nebo rozporuplných. Já myslím, že se asi všichni shodneme obecně na tom, že pokud stát, EU dává někam subvence, dotace, pobídky, tak by měly směřovat spíše k chudým, než k bohatým, spíše k menším podnikatelům, než k větším, spíše k malým zemědělcům, než k těm agropodnikům, spíše k zaostalým regionům, než k těm bohatým. Obecně to asi platí. V těch proklamacích to tak vidíme. Ale nevidíme to jenom v těchto materiálech. Vidíme to zpětně, 15 let, ale také vidíme ty výsledky. Ten, kdo není slepý, tak nakonec vidí. Ta čísla jasně ukazují, kam nakonec jdou ty peníze přes všechny ty proklamace, spíše jdou do těch bohatých regionů, než do těch chudých. O tom tady už taky byla řeč. Čili dlouhodobě ty peníze někam mají směřovat, mají něco vytvářet. To také ale musíme umět měřit, musíme si to umět dát na stůl a porovnávat v dlouhodobých řadách. To se mi zdá, že zásadně nefunguje, především například u těch regionálních věcí, kde ten hlavní ukazatel je HDP na obyvatele v jednotlivých regionech, příp. v jednotlivých státech, ale zůstaňme u regionů v ČR, v těch trendech a v porovnání, jak se ta data vyvíjejí. Vidíme tady, že ten relativní poměr HDP na obyvatele v těch chudých krajích, což je sever a především severozápad, spíše klesá. Zdá se mi proto, že ta opatření, která navrhuje Evropská komise, směřují ke korekcím tohoto. Vláda v některých bodech paradoxně jako by šla proti tomuto trendu, proti těmto snahám korigovat tento systém a toto počínání.

Řekl jsem, že řada věcí u vlády je pochopitelná, myslím, že správná, ale tři zásadní věci, které jsem si já tam našel, v těch materiálech, globálně ve všech těch tiscích, které dneska projednáváme, tak bych řekl ty zásadní tři.