Nejsem rád, že našimi “přáteli“ jsou představitelé autoritářských režimů v Evropě. Ono se není čemu divit, když náš premiér zneužívá podpory Evropské unie ke svému osobnímu obohacení. Hájí se zákonem ČR, ale není ochoten akceptovat, že když nám někdo nějak pomáhá, tak máme respektovat také jeho pravidla. To se pak nemůžeme divit, že se k nám návštěvy respektovaných osobností nijak nehrnou, a nakonec nám zbývají jen autoritáři, kteří ve své zemi likvidují svobodu slova nebo podkopávají základy demokracie. V nakládání s veřejnými financemi mají pak stejné problémy jako třeba i náš premiér.

Chápu, že problémy Maďarska jsou řadě našich občanů vzdálené a jejich každodenní starosti jsou jiné, ale vývoj u nás bohužel směřuje velmi podobným směrem.

Denně se totiž setkávám s dopady nových pravidel, které na nás občany stát hrne. Vnímám, jak nefungují různé státní instituce, jak stát mohutní na úkor nás všech. Pokusím se pominout nezvládnuté krizové řízení v době pandemie nemoci covid-19 a tisíce mrtvých v zájmu předvolebního marketingu. Pokusím se pominout také důsledek vlivu klíčových politiků naší politické scény a jejich přisluhovačů, kteří dokázali za posledních několik let populistické politiky a strašení našich občanů takovým způsobem rozdělit občany naší společnosti, že už asi jen malý krůček stačí k vyvolání anarchie a vyhrocených jednání prchlivějších jedinců.