Nekonečné seznamy příjemců dotací budí pohoršení neúčinností, nákladností nebo i úplnou absurditou účelů, k nimž jsou peníze použity. Rozhořčení nad tím, jak nesmyslně jsou často utráceny naše daně, by však nemělo být hlavním předmětem diskuze o neziskovkách. Problém dotací neziskovému sektoru je hlubší. Je to problém systémový, problém, který ohrožuje samotné demokratické uspořádání.

Občané z veřejných prostředků platí nevolené subjekty, které prosazují politickou agendu. Ještě jednou zdůrazňuji - politickou. Ne agendu pomoci bližním, kterou se zaštiťují. Aniž by musely projít volbami, získávají tzv. neziskové organizace peníze na to, aby ovlivňovaly politická rozhodnutí, zákony, samu budoucnost země.

Lidé z neziskovek používají peníze veřejnosti na prosazování zákonů. Nejsou to peníze dobrovolných dárců, jsou to peníze z daní, získané pod záminkou prospěchu pro daňového poplatníka. Stále více jsou však používány hlavně na to, aby se jednou nastavené penězovody nepřerušily. A na získání moci. Protože ten, kdo stanovuje zákony, má moc. Toto už nejsou charitativní projekty. Toto není ochrana přírody, není to sociální práce. Toto je lobbismus placený daňovými poplatníky.