Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážený pane senátore, dámy a pánové, já se pokusím v krátkosti navázat na svou včerejší řeč, ale budu již věcný k senátnímu návrhu. Myslím si, že osvětu, kterou jsem provedl v rámci přípravy tohoto materiálu, již opakovat nemusím a nebudu také zdržovat průběh dnešního dne. 

Tato novela 870 proběhla ve velké diskusi v Poslanecké sněmovně hlavně na hospodářském výboru. Byly uspořádány různé semináře, byly uspořádány různé debaty týkající se výstupu a já považuji to, co Poslanecká sněmovna schválila, za docela dobrý kompromis. Nikdo není stoprocentně uspokojen, ale myslelo se asi na všechno to, co je důležité. Všechny obory, které jsou zde v rámci POZE pojmenovány, měly šanci a tu šanci využily a snažily se do tohoto návrhu dát to, co by pomohlo tomuto oboru se posunout dále.

To, co se stalo v Senátu, o to více mě mrzí. Protože očekával jsem, že Senát provede minimální úpravy dokonce u věcí, u kterých jsme si my tady ve Sněmovně nebyli až tak dalece jisti, přesto aby byl lepší možná výklad, aby bylo lepší chápání v rámci zákona. Co se ale vrátilo ze Senátu jako tisk 870, považuji za novou praxi možná Senátu, ale spíše ministerstva. Protože ministerstvo vzalo řekl bych komplexní pozměňovací návrh, který se mu nepodařilo připravit v rámci Sněmovny, nebo byl v rámci Sněmovny kritizován, a předložil ho senátorům, aby ho vkomponovali do tohoto zákona. Jedná se mi o transpozici RED II. Je to problém, protože proč potom má Sněmovna tyto zákony projednávat, když vlastně velká změna tohoto zákona jde už ze Senátu, kde ji nemůžeme jakkoliv upravit, pouze zamítnout, nebo schválit. Zákonodárce, když upravoval Ústavu a stanovoval postup schvalování zákonů, dle mého názoru nepočítal s tím, že Senát bude ten první zákonodárný, byť tu možnost má, ale ten zákon v tomto případě takhle není stavěn, aby takovou rozsáhlou změnu provedl.