Zavedením jednotné úrovně ochrany fyzických osob zamezí rozdílům bránícím volnému pohybu osobních údajů v rámci vnitřního trhu a poskytne hospodářským subjektům právní jistotu a transparentnost. Tak si aspoň tuto transpozici do českého právního systému představuje předkladatel zákona. Nyní k reálným dopadům mimo nutnost vybudovat nový úřad jako ústřední správní orgán s rozsáhlými pravomocemi, ale hlavně kompetencí v oblasti mezinárodní spolupráce.

Posílení ochrany dětí nabytím způsobilosti k udělení souhlasu, v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti od 13 let spolu s právem „být zapomenut“, jsou mezi občany asi nejvýrazněji diskutovány. V návrhu posiluje informační povinnost správců osobních údajů a hlášení narušení bezpečnosti dat. Zvýšené požadavky na bezpečnost budou na všechny správce dat dopadat hlavně v ekonomické rovině vyvolané investicemi do technologií, popřípadě smluvním vztahem na profesionálního zpracovatele. Novinkou je povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů pro orgány veřejné moci a orgány zřízené zákonem, které plní úkoly ve veřejném zájmu. Při enormním počtu české byrokracie vznikne docela velký nedostatek odborných pracovníků na již tak vysátém pracovním trhu.