„Mládě bylo hodně potlučené, ale neutrpělo žádné vážné zranění. Štěstí bylo, že poštolku našli strážníci, kteří neváhali a dovezli ji k nám do stanice. Pak stačil necelý měsíc, aby se dala do pořádku a my ji mohli pustit na svobodu,“ říká vedoucí Stanice pro handicapovaná zvířata v Klášterci Petr Juha.
„Nejdůležitější bylo, aby se poštolka naučila chytat živou kořist, což zvládla doslova na jedničku. Týden před samotným vypuštěním do volné přírody jsme jí dávali pouze živé myši, které si musela ulovit. Nemáme tedy strach, že by to ve volné přírodě sama nezvládla,“ dodává Petr Juha.
Stanice pro handicapovaná zvířata v Klášterci funguje v Národním parku už dva roky a za tu dobu se podařilo uzdravit a vypustit 40 zraněných zvířat. Za toto období je to přibližně deset procent z celkového počtu přijatých zraněných zvířat.
„Nejčastěji se do našeho handicapu dostanou ptáci, kteří se zraní především na drátech elektrického vedení. Vedle poštolek a vlaštovek se v naší stanici podařilo vyléčit a vypustit zpět do volné přírody kalouse ušatého, výra velkého nebo kulíška nejmenšího. Vedle toho jsme tu vyléčili zajíce, užovku a dokonce i bobra evropského,“ vysvětluje mluvčí NP a CHKO Šumava Jan Dvořák.
Stanice se ale stará také o zvířata, která se už do volné přírody vrátit nemohou. Opět se jedná hlavně o ptáky.
„Zranění krkavce, poštolek nebo sov jsme sice vyléčili, ale bohužel jim zůstaly trvalé následky, především na jejich křídlech. Vedle toho tu stále máme rysa, kterého srazilo auto. Ten je sice vyléčený, ale ve volné přírodě by nepřežil, neumí totiž lovit. Jeho novým příbytkem tak bude právě budované návštěvnické centrum v Kvildě,“ zakončuje Petr Juha.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
